Mám to nechat…

Zdravím. 🙂 Řeknu to ve zkratce.. V červnu jsem nastoupila do nové práce a potkala tam naprosto skvělou ženu (ja hetero ona lesbička). Zamilovali jsme se do sebe. Problem je v tom, že žije s přítelkyní, kterou prý nemiluje. Moc tomu nevěřím od srpna mi slibuje jak jí dám čas a že budeme brzy spolu a bude nám fajn. Prakticky jinde než v práci se nevídáme a ona z práce rovnou za ní domů. Nejspíš mě celou dobu tahá za nos ale to pouto a ta láska mezi námi je podle mě nesmrtelná. Nedávno mi ovšem přetekl pohár trpělivosti a řekla jí, že bude lepší, když na mě zapomene. Teď je mi ale z toho na nic strašně mi chybí a uvědomuji si, že nechci a ani nedokážu žít bez ní. Proto dotaz na vás.. Mám to zkusit ještě zachránit nechat jí další prostor a čas nebo to mám nechat plavat? Jsem naprosto zoufalá.. 🙁 Žádný vztah mi nikdy nevyšel mám prostě v životě asi smůlu. (já 3.3.1998 ona 13.7.1989)