Jsem bezradná a zamilovaná…

Dobrý večer,René,chtěla bych znát Váš názor.Chlapům prostě do hlavy nevidím a nerozumím jim.Mám kolegu o 15 let mladšího,mě je 43 let,s kterým si hodně rozumím,já vdaná ,ale manželství moc nefunguje,on svobodný.Po oslavě narozenin,které máme skoro na den stejně,proto si asi tak rozumíme,jsme skončili u něj doma,vše bylo v pořádku,dokud jsem neodcházela domů.Pak řekl,ať s ničím do budoucna nepočítám,nebylo mi to moc příjemné,možná mu vadilo,že jdu domů,chtěl ještě pokračovat. Druhý den říkal,že má okno,že si nic nepamatuje.Já jsem mu pak napsala,že jsem ráda,že se to stalo,že to bylo moc hezké,chtěla jsem si s ním o tom promluvit,ale pořád tvrdí,že si nic nepamatuje a je takový popudlivý.Je to možné,že by si vůbec nic nepamatoval,nebo je to jen taktika,že na to chce zapomenout a lituje toho,ale proč by mi to neřekl na rovinu?Byl opilý,ale předtím mi říkal věci,kterým věřím,že mu na mě záleží,i jinak než na kolegyni,ale také říkal,že má rád bývalou spolužačku,s kterou je ve styku,ale nespí s ní.Stýkají se jako kamarádi.Nebo mu vadí,že jsem vdaná,nebo se mu nelíbil sex.Ale já jsem mu hned na začátku řekla,že nejsem ženská na jednu noc.Já vím,že všechno moc asi zbytečně rozebírám,ale mám ho ráda víc než jako kolegu,a on se ke mě vždy choval moc hezky.Myslím,že to mezi námi jiskří,prý mu věk nevadí,ale bude to ještě k něčemu?Jsem bezradná a zamilovaná.