Horoskopy lásky: Beranům se mění život. Blíženci se ponaučí z minulosti
Horoskopy lásky: Berany a Býky zasáhne Amorův šíp. Kdo si musí na lásku počkat?
Horoskopy na nový týden: Blíženci a Raci září štěstím, Berany zaskočí nabídka
Spánek jako pomocník při hubnutí. Jen musíš vědět, v kolik hodin si jít lehnout
30 fotografiíZábava
Babička, Malý princ nebo Maryša? Povinná četba, co stejně nikdo nečetl a když ano, tak někdy v patnácti, kdy jsi každou druhou větu přeskakovala. Zkus jim dát ještě šanci, možná budeš mile překvapena, že to taková nudná četba není....
Komerční prezentace
Komerční prezentace
Komerční prezentace
Komerční prezentace
To je naprostá pravda, vše má svůj čas
Babička. Příběh staré paní (54 let), která se přistěhovala ke své dceři aby jí pomáhala s dětmi. S dcerou se nesnášela a po 4 letech se přestěhovala ke druhé do Vídně.
Vlastenka, plná češství, jejíž muž sloužil v Pruském vojsku, její dvě dcery si vzaly Němce. Kupodivu, když si knihu přečteme pozorně, tak to tam opravdu takto je.
Stejně jako k některým jídlům se člověk musí projíst, aby si je vychutnal, tak musí dozrát, aby si vychutnal některá literární díla.
Babička dobách povinné četby byla trapná, z Franze Kafky jsme měli srandu, protože jsme nechápali ideu jeho děl a Hugo s Jiráskem byli děsně nudní. Co mě z povinné četby zaujalo byl snad jen E.M Remarque a Jack Kerouac.
Možná nastal čas jednu z těch „nudných a trapných“ knih otevřít a začíst se do ní.
Byla jsem knihomil od mala,ale povinnou četbu jsem nikdy nečetla. Jsem alergická na slovo musíš. Ano,, v dospělosti jsem to dohnala. Chtěla jsem sama.
to máme také tak, co se muselo, to jsem nečetla a dodnes to nemám přečtené. Musím…nemusím, chci, jsem také knihomolka
Reaguji na výběr knih a jejich rozbor. Souhlasím s tím, že by si student měl možnost vybrat i jiné dílo téhož autora. Ne vše je blízké všem. Syn měl také dost velké problémy s rozbory knih. Vadilo mu striktní diktát toho o čem dílo je. Pro něj bylo důležité, zda ho zaujalo a jak na něj zapůsobilo. Málo který učitel však připouští tuto diskusi. Samozřejmě netvrdím, že takoví nejsou a těch, kteří tuto diskusi připustí si opravdu vážím, protože své studenty učí nejen přemýšlet, ale zároveň je nepřipraví o kladný vztah k literatuře. Výtvarné dílo také působí na každého jinak. Bohužel i u současné maturity mám pocit, že se větší důraz klade na použité jazykové prostředky a teorii než na „pochopení“ díla.(Samozřejmě ne dogmatické)
Prošla jsem si uváděná díla a musím s autem jen souhlasit mnoho z nich jsem zřejmě pochopila opravdu až v dospělosti. Malý princ je toho velkým příkladem.
moje velmi sečtělá matka za mne psala domácí úkoly z literatury……nečetla jsem žádnou povinnou četbu,ale za to válečné romány,mám je skoro všechny přečtené……..poutavé a čtivé,víc než Dickens nebo B.Němcová
Já si zamilovala v dospělosti Láska je jen slovo a vracím se k ní pravidelně. Mega kniha, tlustá, dlouhá, užasná. Vždy štu s napětím zase a znovu. A ráda 🙂
Malého prince jsem četl opravdu v mladém věku. Ale pak jsem měl pocit, že něco podobného vyjadřuje Coelho v Alchymistovi. A to už jsem byl dost starý, ale nepochopil jsem to. – Obávám se, že u Kafky a Kundery mám jiný problém, totiž ten, že lidskou svobodu chápu v poněkud jiném rozměru než oni; takže bych s nimi měl problém i dnes. To už je lepší García Marquéz, to je krásné, aniž musím moc přemýšlet, co tím chtěl básník říci. – Máj, recitoval jsem si ho vždycky, když jsem přišel z prvomájového průvodu, usedl jsem si na skálu nad naším domem a četl ho lesům nahlas. Tolstého miluji.
Na střední škole dostávají seznam četby k maturitě už ve druháku, knížku Stařec a moře čte skoro každý, protože je tenká, nebo to opíše z internetu. Ale mají v četbě i Letopisy Narnie, nebo něco podobného. Věcné čumily do mobilů čtení nebaví, protože z psaní holých vět nerozumí textu.
Annu Kareninu jsem četla celkem nedávno,dokonce dvakrát. Nádherná kniha, Tolstého mám docela ráda.
No nevím, nevím, já jsem třeba Babičku v dětství docela chápala.Jestli ono to nebylo tím, že jsem hodně ráda četla a nezírala do mobilu nebo tabletu na pitomé obrázky .
Takže z toho je jasně vidět, že by to povinná četba být nikdy neměla. Holt to české školství 🙁
Povinná četba už dávno neexistuje, pouze doporučená!
To je pravda, ale jen mi nejde na rozum, jak pak v hodinách literatury studenti s kantory o jednotlivých dílech diskutují. Já jsem se taky k většině tzv. povinné četba dostal až v dospělosti.
Leny: máte pravdu, ale zkuste tu doporučenou četbu nepřečíst. Teď bylo v pátek synovi doporučeno přečíst Nesnesitelnou lehkost bytí, zítra o tom píše písemku. Nuda, nuda, tříská knížkou. Stejně tak z donucení četl různé texty, o kterých jsem věděla, že ho nezaujmou. Znám jiná díla stejných spisovatelů, o kterých si myslím, že by se synovi líbila a jsou pro něj čitelná. Když četl Orwellovu Farmu, prostě to nechápal tak, jako paní učitelka, která měla souvislosti se životem v socialismu. Naopak na mé doporučení dal 1984. Kniha se líbila a chápal, co tím Orwell chtěl říct. Špatný výběr češtinářů neúměrný věku žáků odradil od čtení spoustu lidí.