S manželem jsme spolu 12 let, z toho 7 let manželé…

Díky za odpověď. S manželem jsme spolu 12 let, z toho 7 let manželé. Po 7 letech vztahu jsme měli „krizi“, manžel se dost sblížil s kolegyní z práce, řešila jsem to půl roku, on tvrdil, že je to jen kamarádka…Pak se narodily děti a je to čím dál horší. Vadí mi, jak se chová ke staršímu synovi, málokdy ho za něco pochválí, spíš naopak. Zařve na něho kvůli hloupostem a dělá dusno. Když naznačím, že se mi něco nelíbí, hodí vinu na mě, nebo řekne „co já se vůbec snažím“ apod. Já se nerada hádám, takže většinou ustoupím, aby byl klid, ale upřímně jsem někdy ráda, když není doma. S jeho rodinou vycházím výborně, ale mí rodiče ho nikdy neměli moc v lásce. Už si nedovedu představit, že bych s ním strávila zbytek života. On by byl spokojený, kdyby ho všichni poslouchali na slovo a takhle mu to asi vyhovuje. Kdyby bylo na mně, tak bych se rozvedla, ale mám strach z jeho reakce…Poradíte mi ještě ohledně přítele, jak mu říct o svých citech, abych ho nějak nevyděsila? 🙂 Díky