Naši neměli nikdy krásné manželství…

Ahoj. Potřebovala bych radu ohledně táty. Naši neměli nikdy krásné manželství, hlavně v mládí se dost hádali, táta byl dost žárlivý, měl sklony k sebevraždě, když se naši hádali tak vždycky vyváděl že se půjde oběsit. A největší problém byl v tom, že táta pořád chtěl jiné ženské do postele, výměnu partnerů atd., což mu mamka nedovolila. Jednou i prohlásil, že se neměl ženit, že si neměl pořizovat rodinu a mohl si užívat s ku*vama. I přesto jsou naši spolu už 34 let. Tátovi je 57 let, vypadalo to že se uklidňuje, ale loni mu umřela matka, a letos, kdy zdědil docela slušné peníze, začal blbnout.Místo aby byl šťastný že si můžou hodně věcí pořídit, protože naši byli vždy chudí, tak se pořád vzteká. Už dva měsíce s ním není řeč, s mamkou se pořád hádá kvůli úplným pitomostem, když k nim přijdu na návštěvu s manželem, bojíme se cokoliv říct, protože na mě táta vždycky vystartuje. Tuhle jsem si jen posteskla že mě mrzí že se nám pořád nedaří miminko, a táta mě seřval že ať neřeším pořád kraviny. A tak je to pořád s něčím. Taky si táta teď pořád stěžuje, že měl život k ničemu, že jen celý život dřel a nic si neužil.Pořád si jen na něco stěžuje, hrozně se nervuje i nad blbou televizí. Taky naši mají zanedbanou zahradu, a já s manželem jsme tátovi na jaře nabídli, že mu pomůžeme tu zahradu zvelebit. On nechtěl, a včera na mamku křičel, že jací jsme, že já ani můj brácha mu s tou zahradou nepomůžeme, že jen slibujeme a kašlem na něj. Přitom stačí říct a já s manželem bysme šli pomoct. Nakonec táta křičel že ho všichni už se*em, přitom mu nic neděláme, a že od něj budeme mít brzo klid. Proč je takový? Já říkala mamce ať ho pošle k psychologovi, ale táta by tam nešel… Je mi z toho smutno.