Song týdne: Rockový hit v křehkém jazzovém podání

Anglická jazzová dáma se proslavila tím, že podepsala tu nejvíc lukrativní smlouvu, kterou kdo britskému jazzmanovi nabídl. Známá je i díky svým rozhlasovým pořadům na BBC2. A samozřejmě i díky svému zpěvu, vášnivému i křehkému.

Clare Teal se narodila na severu Anglie v Yorkshiru, kde prožila 70. a 80. léta na rozdíl od jiných ne na rocku, disco nebo popu, ale na starých deskách své babičky. Odtud její posedlost zpěvačkami typu Elly Fitzgerald nebo Billie Holliday.

Jako dítě se začala učit hrát na varhany, klavír a na klarinet a hudbu šla studovat i na univerzitu. Jednou ji ale zaskočila zkouška bez klarinetu a ona se rozhodla místo hraní něco zazpívat. Nejen že dostala svou nejlepší známku, ale taky si uvědomila, že jí zpívání na veřejnosti vlastně hodně baví. A o kariéře bylo rozhodnuto.

Než se mohla začít život jako zpěvačka, ale ještě chvíli trvalo. Po promoci začala Clare zpívat pro peníze aspoň reklamní znělky, které i psala, zadarmo zpívala s různými amatérskými skupinami. Osudové štěstí se na ni usmálo na jednom festivalu, kde ji známý požádal, aby zaskočila na jediný večer za jinou zpěvačku. Clare cítila, že tím strčila prstíček do dveří hudebního byznysu a rozhodla se do jeho dveří dostat celá. Stálo jí to hodně peněz a námahy a hodně sebepropagace, ale nakonec se jí snaha vyplatila, v podobě kontraktu na tři alba u jazzového vydavatelství Candid.

Jakmile mohla vydávat desky, většinou zkombinované z cover-verzí starých swingovek, coverů novějších rockovějších věcí i původní muziky, dostala se i do televize a do rádia a do povědomí obecenstva. Nakonec se stala tak populární, že jí firma Sony nabídla onu nebývale lukrativní smlouvu, z níž vzešla další dva alba. Včetně jejího nejúspěšnějšího Don´t Talk, kterého už si všimly i jiné než jen jazzové hitparády.

Život Clare Teal ovšem není jenom pohádka. Zpěvačka trpí syndromem polycystického vaječníku, jednou z nejčastějších příčin ženské neplodnosti doprovázené nepříjemnými vedlejšími příznaky jako je obezita, diabetes nebo nadbytek mužských hormonů. Naštěstí, ani tak velká společnost jako Sony po Clare nikdy nechtěla, aby zhubla. „Myslím, že to je úžasné, že v téhle době a v byznyse, kde je takový tlak na ženy, aby byly hubené, se zajímají jenom o můj hlas a hudbu,“ komentovala to Teal, jejíž kariéru nijak neovlivňuje fakt, že se netají za svou lesbickou orientaci.

Letos sympatická zpěvačka vydala už své desáté album, s názvem Hey Ho, kde vzdává hold svým oblíbeným songům od britských autorů napsaných za posledních 120 let. Ta nejmladší písní, kterou si pro desku vypůjčila, původně pochází od skupiny Snow Patrol a jmenuje se Chasing Cars. Právě ji si teď můžete poslechnout v křehkém a intimním podání Clare Teal.

4.7.2011 4:00| autor: Aneta K.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist