Recenze: Krásná Junie

Co se stane když milostný román z královského dvora ze 17. století přenesete na dvůr pařížské střední školy? Vznikne jedna z nejpozoruhodnějších perel letošního Festivalu francouzských filmů.

Junie je krásná a taky smutná, protože ji nedávno umřela máma, a taky jiná, protože zatímco všichni ostatní na nové škole si s láskou jenom hrají, ona ji chce brát vážně. Její nový spolužák Otto je krásný a taky romantický a zamilovaný do Junie na první pohled a navždy. Její nový učitel Nemourse, jenom o pár let starší než studenti, co je učí italštinu, je taky krásný a poprvé konfrontovaný s láskou a touhou o to intenzivnější, že je nenaplněná.

A pak tu je ještě spousta dalších postav, které se vzájemně podvádějí, lžou si a ubližují ve jménu lásky a které se mi mezi sebou pletly, i když dost z nich nosí neobvyklý účes. Ale to nevadí, protože oni tu jsou jen kompars, chaos vztahů a intrik, do jejichž světa se Junie tak snaží nezapadnout.

Krásná Junie je nezvyklá romance, nejen proto, že hlavní hrdinka si o lásce myslí, že to je iluze, jíž nechce podlehnout a protože všichni ostatní lásku sobecky zneužívají. City se tu prožívají tak silně, že přesahují z plátna do sálu a přenášejí se na diváky, aspoň v mém případě. Film má zvláštní atmosféru bezčasí. Může se odehrávat teď i před deseti lety. Důležitější než rok je roční období. Zima, která vytváří tak působivý kontrast s  žárem lásky, co spaluje hlavní trojúhelník tak, až z toho Nemourse zapomene učit a Junie chodit do školy.

Krásná Junie je film, který se obtížně popisuje slovy, když je nejvíc o pocitech, které se v něm odehrávají a které vyvolává. Christophe Honoré, od něhož bych teď ráda viděla i další filmy, se inspiroval románem Kněžna de Cléves, který pozoruje intriky na královském dvoře v 17. století. Tenhle zdroj dodal filmu ze školního dvora poutavou romantickou auru volnosti literární adaptace. Mladé obsazení je fotogenicky atraktivní (podívejte se do galerie článku!), vedle už zavedené domácí hvězdy Louise Garrela se tu zvýraznili i dva nové talenty, Léa SeydouxGrégoire Leprince-Ringuet (který je teď k vidění i v o dost slabším filmu Druhý svět).  I díky nim Krásná Junie svádí nevysvětlitelným ale přitažlivým šarmem, jaký snad umí jen Francouzi.

Co mě dostalo:
že se film inspiroval románem ze 17. století
poetická atmosféra
jak je film plný citů
krásní a dobří herci
scéna, kdy Otto zpívá spolu se soundtrackem
zimní prostředí školního dvora

Co mě štvalo:
klíčová konverzace o lásce mezi Junie a Nemoursem – že zněla tak frázovitě
jak moc byl Otto přecitlivělý
že i Junie zraňovala v lásce

La Belle Personne, Francie 2009, 90 minut. Režie Christophe Honoré, hrají Léa Seydoux, Louis Garrel, Grégoire Leprince-Ringuet, Premiéra 9. 12. 2010.

Hodnocení: 75 %

10.12.2010 12:00| autor: Aneta K.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist