Recenze: Černá labuť

Natalie Portman exceluje v roli rozpolcené baleríny, v oscarovém filmu rozpolceném mezi psychodramatem a béčkovým hororem.

Stačil jeden film, aby bylo Natalie Portman všude plno. Ale až Černou labuť uvidíte, pochopíte, proč všechny ty ceny jako třeba Zlatý glóbus prostě nemohl získat nikdo jiný a proč se nepochybuje, že Natalie dostane i Oscara. Její představení v dramatu ze zákulisí tajnůstkářského světa vrcholového baletu je opravdu dechberoucí. Herečka zhubla skoro na kost, rok dřela, aby mohla většinu tanečních scén zahrát sama. A i po takovém vyčerpání v sobě našla sílu dokonale vystihnout Ninu, zakleté dítě vycepované poslouchat vždycky maminku. I jeho tragický boj osvobodit se ze svěrací kazajky potlačovaných citů a vášní. Pro takové výkony byl Oscar stvořený.

Film sám má ještě další čtyři nominace na slavnou sošku. Mezi nimi výrazně chybí ta pro Barbaru Hershey a její podání matky, nenápadného monstra, která by v baletu mohla dostat roli čarodějnice. Právě její nenaplněné sny, na nichž spolu s dietní půlkou grapefruitu přežívá její dcera, zaklely mladou ženu do nevýbojného dítěte v růžovém kabátku.

Dvojí role tu mají všichni a ani jedna z nich se neobejde bez zneužívání dalších ve jménu dokonalého umění. Vincent Cassel jako manipulativní šéf ansáblu, Mila Kunis jako nová baletka Lily, v níž Nina paranoidně vidí svou konkurenci i samu sebe, Winona Ryder jako varovný příklad, co se stane s baletkami, když překročí třicítku. Každý se svým zápornými stránkami dokáže žít. Kromě Niny.

Darren Aronofsky měl vždycky rád temné příběhy o závislostech, které ničí duši a pak i tělo. Stačí se podívat na jeho dosud stále nejlepší Rekviem za sen. Jeho díla taky vždycky poutala tím, jak nutí odvracet zrak od těch hrůz na plátně a zároveň nedovolí přestat se dívat. I tady umí režisér skvěle vtáhnout dovnitř narušené duše hlavní hrdinky, tím, že ji kamera nepustí z dohledu a okolí vidí jen skrz její čím dál víc šílenější oči.

Akorát ani všechna mohutnost a hloubka Čajkovského Labutího jezera, jehož jednoduchý příběh vlastně sleduje i Černá labuť, nezakryje, že film je napůl i béčková hororová lekačka s obvyklými rekvizitami (halucinace, sebemrzačení a tak). A zčásti i divadlo velkých gest, které svým vlastním zvráceným způsobem nakonec víc baví jako skvěle udělané představení, než otřásá duší jako portrét ničící touhy po dokonalosti.

PS: Benjamina Millepieda, s nímž teď Natalie Portman čeká dítě, ve filmu uvidíte v roli Davida, Ninina poněkud odtažitého tanečního partnera, který v Labutím jezeře tančí Prince.

Co mě dostalo:
jak skvělá je Natalie Portman
jak nás Aronofsky uzavírá do jejího světa a vůbec jeho zábavně efektní režie
klaustrofobická kamera
soundtrack Labutího jezera
kostýmy využívající význam bílé, černé a růžové

Co mi vadilo:
někdy moc očividné hororové efekty

Hodnocení: 80 %

Black Swan, USA 2010, 103 minut. Režie Darren Aronofsky, hrají Natalie Portman, Barbara Hershey, Mila Kunis, Vincent Cassel, Winona Ryder, Benjamin Millepied. Premiéra 10. 2. 2011.

10.2.2011 12:01| autor: Aneta K.
štítky: baletfilmhudba

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist