Johny Machette: Za každým úspěšným mužem stojí žena a chlapi by si to měli umět přiznat

Mladý raper, skromný kluk, který začínal jako youtuber a dnes lektoruje marketing sociálních sítí. Co si myslí o ženách, jaké má rituály před vystoupením a jakým směrem by se chtěl vydat dál? To vše a mnohem víc nám prozradil v moc příjemném a veselém rozhovoru.

johny-titul-1100x618.jpg Zdroj: tomáš vyšohlíd

S Johnym alias Jonášem jsme se potkali po jednom z jeho koncertů, takže první otázka byla jasná: Jak se ti hrálo?

Jsem z toho nadšenej. Upřímně jsem čekal jen deset lidí pod pódiem, protože hrát v jedenáct dopoledne, je prostě moc brzy, mladí lidi si rádi přispí, takže jsem nikoho moc neočekával, pro mě moc milý překvapení, že lidí bylo fakt hodně.

Máš nějaký rituály, než vstoupíš na pódium?

Určitě. Jedním z rituálů je pouštět písničku ještě než začneme, kterou si s DJ Adamem vybereme dopředu. A bez toho nevlezeme na pódium a pak máme takový speciální pozdrav, kterým se zdravíme a je to něco jako hodně štěstí nebo OK, zvládneme to.

Je nějaký amulet nebo něco, co musíš mít s sebou?

Nabíječku na telefon, vodu na pódiu, jinak nic. Ale chtěl bych se dopracovat do fáze, že budu mít po koncertě připravený gumový medvídky a ještě si to vymýšlím tak, že přijdu a řeknu, oranžový nechci. (smích) To si dělám srandu samozřejmě, nemám nic.  Žádného maskota, ani požadavky.

Zmiňoval jsi nový projekt…

Náš hudební projekt se jmenuje RAOP, je to spojení rapu a popu a dělám na tom s Ezym, s výborným zpěvákem a je to vlastně poprvé, kdy mám pocit, že děláme hudbu. Hudbě se věnuju už od mých sedmnácti, sice si píšu texty, ale neumím na nic hrát, neznám noty, neumím zpívat, doteď jsem měl za sebou jen DJ. A teď najednou mám za sebou kapelu. Máme tam bicí, člověka, co hraje na klávesy, baskytaristu, kytaristu a najednou to fakt zní jako hudba a já z toho mám vnitřně radost, že můžu přijít domů a říct: „Hele, mami, tvůj syn opravdu dělá hudbu.“ A ona na to řekne: „Vždyť furt stejně povídáš.“ (smích) To je fakt, ale vypadá to líp.

Jak projekt dopadl se můžeš podívat ve videu:

Jezdíš ještě jako návštěvník na nějaké koncerty a festivaly, nebo už jen vystupuješ?

Jako návštěvník jezdím pravidelně (a už to bude deset let) na Hip hop kemp, což je akce u nás v Hradci, odkud pocházím, a je to jednou za rok, kdy já potkám část svých přátel a spolužáků ze střední, se kterými jsem se vídával dennodenně, takže je to spíš takový potkávací bod. A jinak rád navštěvuju festivaly naše i zahraniční, chodím tam samozřejmě kvůli hudbě, ale navíc já miluju festivalový jídlo a ochutnávání, takže i to je důvod. (smích)

Co uděláš jako úplně první věc po skončení koncertu?

Poděkuju klukům, že jsme to odehráli a zvládli, jak jsem si to představoval, a musím říct, že já mám dost vysoký nároky na to, jak by to na pódiu mělo vypadat a probíhat a jsem dost pes, aby se začínalo a končilo tak, jak se má. Takže řeknu děkuju pánové, bylo to skvělý. A pak se podívám na telefon. (smích)

Co obdivuješ na ženách?

Já jsem hlavně zastáncem názoru, že každej uspěšnej chlap má za sebou ženskou a že by si to ti chlapi měli přiznávat. Já mám třeba absolutně nejlepší kamarádku, kterou jsem poznal, když jsem chodil na vyšší odbornou školu a vím, že pracovně, když neberu hudbu ale další činnosti, kterým se věnuju, bych fungoval mnohem hůř, kdybych ji neměl. Podle mě je fajn, když se svět mužů a žen dá dohromady. Ona má jiný pohled na svět, jiný názory a společně nám to prostě funguje. Je spousta věcí, kterých si na ženách vážím a chlapi by si měli uvědomovat, že ženy vedle sebe potřebují. A je jasné, že největší a celoživotní obdiv a úctu mám určitě k mámě.

Co jsi kdy nejromantičtějšího pro holku udělal?

Já si myslím, že nejsem moc romantický, i když některé mé bývalé přítelkyně říkají, že ano. Já jsem hodně přes jídlo, i když na to nevypadám (smích). Mám rád, když to jídlo dobře vypadá, skvěle chutná, má to třeba příběh, takže když mám přítelkyni, tak hodně cestujeme a cestujeme i za jídlem. Zvu ji někam, abychom poznali nové chutě a kuchyně. Ale jako nikdy jsem nekoupil čtyřmetrového medvěda, protože mi to nepřijde úplně romantický. Zakládám si víc na zážitcích než na hmotných věcech. I když chápu, že kytka udělá ženě radost, a kytky kupuju rád. Akorát nejen ve chvílích, kdy se to očekává, ale mnohem raději ve chvílích, kdy k tomu není důvod. Takže asi jsem romantik. (smích)

Je nějaké vystoupení, koncert, kde bys nikdy nehrál?

Já jsem si původně myslel, že bych asi nemohl hrát na nějakém metalovém nebo rockovém festivalu, nemluvím sprostě, protože já mám mladší publikum, lidi si k tomu musí najít cestu a není to úplně pro všechny. Ale je pravda, že jsme hráli na rockovém festivalu, upravili jsme play list a pogovali na nás rockeři a metalisti a bylo to naprosto skvělý publikum. Takže já bych nerad soudil a odsuzoval kohokoliv a cokoliv předběžně tím, že bych řekl, že tam bych nevystupoval.

A naopak, kde by sis chtěl zahrát?

Rád bych se podíval na Colours of Ostrava jako řečník. Nemusel bych jako hudebník, ale v rámci přednášky o sociálních mediích, o generaci Zet. To by mě hodně potěšilo. Nesplněný sen úplně nemám, pomalu, postupnými kroky se mi daří uskutečnit vše, co si přeju.

Děláš hudbu, ale také vím, že se věnuješ i marketingu…

Věnuji se přednáškám a konzultacím v rámci socialu a kreativní tvorby, kterou je potřeba zacílit na věkovou skupinu do 26 let. Protože téhle skupině rozumím, pohybuji se mezi nimi každý den. Pomáhám i s jakýmsi copywritingem a vymýšlením ne úplně sloganů, ale kontroly, jestli se v reklamách pro mladé nepoužívají věci, které už jsou úplně mimo. Slovník mladých lidí se pořád vyvíjí a jednou je trendy něco, co už za půl roku není cool a je skvělý, že nějaká firma věnuje čas i peníze do kampaně, aby nedělali něco, co bylo in před rokem. A to je vlastně moje práce, tomuhle se věnuju, hrozně mě to baví a je zvláštní, že to přišlo skrz tu mojí hudbu.

Kdyby k tobě chtěl někdo přijít na školení? Najdou tě někde?

Osobní školení nedělám. Vyučuji na akademii Social Media Academy Elišky Vyhnánkový, což je podle mě skvělá akademie, protože tam jsou skvělí lektoři, tím nechci říct, že tam jsem já, ale ostatní lektoři jsou fakt úžasní. Já osobně se zaměřuji se spíše na práci s firmami. Když firmy potřebují někoho, kdo je blíž mladým lidem, tak jsme v kontaktu. Je pravda, že jsem konzultoval i osobní profil člověka v rámci osobního brandu, ale to je fakt zřídka.

Já ti moc přeji, abys byl i nadále tak plný nadšení a optimismu do své práce, ať se vydaří nový projekt a splní se všechny tvé sny. Díky za rozhovor!

Taky moc děkuju.

Foto: Tomáš Vyšohlíd

 

7.3.2019 6:00| autor: Petra Martišková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist