Jak se staví sen: Dětské pokoje pro dospěláky

Také jste toužili mít v dětství pokoj jako pro princeznu? Malý růžový hrad, kam se můžete schovat před vším zlým, kde si můžete špitat s kámoškami ta nejdůvěrnější tajemství, kde po nocích sníte o pravé a nefalšované lásce… Realita však většinou, alespoň v mém případě byla úplně jiná. Společný pokoj se starším bráchou narvaný jeho hlučnými kamarády byl na hony vzdálený mým představám.

Za svůj malý koutek bych dala klidně i nejoblíbenější knihu. Čtrnáctiletá dcera paní Mirky, na kterou se usmálo štěstí, a získala proměnu v oblíbeném pořadu: Jak se staví sen, je se svým malým pokojíkem, do kterého musí chodit přes pokoj bratrů určitě spokojená. Až na to vybavení, ale od toho je tu parta designérů, kteří se pustili do proměny pěkně od základu a to, jak jejího pokojíku, tak i do pokoje jejích už dospělých bratrů.

A práce tu pro Annou Lacovou a Jana Ranného byla skutečně hromada. Řešit se musela podlaha sice krásná, ale ohlodaná pořádným zubem času, patrové postele, které zatemňují pokoje a které byly kdysi velkým hitem, ale spaní na nich není ani příliš komfortní, ani zdravé a také hromada nesourodého nábytku.

Pokoje byly zařízeny podle finančních možností, které u paní Mirky nejsou díky manželovi, co jí zadlužil a utekl, skutečně žádná sláva. Což je sice smutné a chápu i televizi, že to náležitě propaguje, ale nemuselo by to být až tak okaté a časté, myslím, že i paní Mirce to nebylo zrovna dvakrát příjemné. I když kdo ví, třeba jí účast v pořadu pomůže urychlit soudní tahanice o výživné.

Oceňuji, že hračky, které se už jen válely nevyužity v koutě, neletěly do popelnice, ale našly si nové majitele. Přestavba sama o sobě pro mě nebyla žádnou hvězdou. Původním záměrem bylo pokoje hodně prosvětlit, což obrovské fototapety na stěnách rozhodně příliš neumožňovaly. Černá barva na stěně dívčího pokojíku mi pak přišla jako pořádný úlet.

Opticky hodně zmenšila už tak malý prostor a celkově na mě, ač kombinovaná s barvami duhy působila pěkně depresivně. Těžko se taky s černou barvou popasuje jakýkoliv doplněk, takže stěna zůstane nadále už nevyužitelná. U kluků obří podmořský svět a horolezec na tmavém základě taky nic moc. V porovnání s původním vzhledem obou pokojů je to jistě nesrovnatelná proměna, ale nijak zvlášť mě opravdu neoslovila ani nenadchla.

A co se mi líbilo? Rozhodně netradičně pojaté zastínění oken, jak v podobě rolet, tak i duhové řetízkové záclony, vydařeným designovým kouskem je také zajímavé světlo v dívčím pokoji, u kluků se mi zase líbilo velké akvárko. Pokud ještě doma rybičky nemáte a přemýšlíte o jejich pořízení, pak rozhodně neváhejte a jděte do toho. Není lepšího uklidnění, než si po dlouhém a náročném dni pohodlně sednout nebo ještě lépe lehnout a pozorovat tichý a klidný svět pod vodou.

17.5.2011 2:00| autor: Petra Martišková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist