Nějak se v něm nevyznám…

Nějak se v něm nevyznám…. Ahoj René, ráda bych se s tebou poradila, nebo spíš znala názor na mou situaci. Už to budou 2 měsíce,co jsme se rozešli s přítelem, se kterým jsme byli rok a půl. Pro mě to bylo docela nečekaný v tu chvíli, nikdy nic nenaznačoval nebo tak. Už vlastně od začátku května jsem byla doma, protože jsem se učila na maturitu a potom na přijímačky. Právě v tuhle dobu je pravda,že ačkoliv jsem vlastně byla doma nevídali jsme se nějak hodně často,ale zase častěji než když jsem byla ještě ve škole, kdy jsem byla na intru. Totiž hlavně v tom,že jsem třeba u něj byla do 2. dne a tak, no jenomže on je takový trochu v tomhle,jak bych to řekla… že neumí být sám, a proto mi přišlo z jeho strany že on to bral tak jakože jsem doma a kašlu na něj,akočkoliv já ten čas fakt neměla a snažila s emu to vysvětlit. Další věcí bylo to,že díky tomuhletomu jak jemu to vadilo,ale taky díky mě,že já jsem prostě i potom byla protivná,to uznávám,jsme se potom dohadovali trošku o hloupostech, sice jen po zprávách, na živo nikdy, asi v tu dobu toho bylo na oba moc. Pak přišli poslední přijímačky v polovině června a ještě ten den jsem jela k němu.. v tu chvíli to snad i vypadalo,že už konečně budeme mít klid a budeme zase v pohodě a pak vlastně i asi tak 3 dny potom. Jenomže on potom odjel na nějaký sraz lidí,kteří hrají nějakou hru na internetu,co on hrál také. O to vlastně nejde,jenomže potom se vrátil, a my jsme se viděli a on byl jako vyměněný najednou mi přišlo,jako bych mu snad překážela v tu dobu, následně jsem u něj byla ještě ten samý týden na své narozeniny,které přešel jakoby nic, tak to už mi trochu mrzelo,ale tak ještě by se to dalo brát tak, že když teda zatím říkal,že nemá dárek,tak dejme tomu..jenomže i tak mi přišlo,že se chová zvláštně,pak mi oznámil,že se mnou nepůjde( měli jsme jít bydlet spolu až půjdu na školu, hrozně se na to těšil a já vlastně taky, i když ze začátku jsem si říkala jestli to nneí moc brzy) ale jinak odmítal říct,co se děje,dokonce ani když jsem mu potom psala až mi najenodu napsal,že by chtěl pauzu ve vztahu… chtěla jsem abychom se viděli( možná trochu i jen pro pocit toho, že napsat to umí asi každej,ale at mi to řekne do očí) to už mu nešlo tak snadno,jen z něj vylezlo,že poznal nějakou jinou slečnu, což jsem teda věděla dopředu vlastně i já. Vím,že je to neslušný lézt někomu do zpráv,ale já už fakt nějak nevěděla co dělat… Jako by prostě najendou zahodil rok a půl kvůly 3 dnům… To byla pro mě hodně velká rána,protože si nemylsím,že mezi námi by to bylo až zas tak hrozné a hlavně nikdy nic neříkal… potom asi v polovině prázdnin se chtěl vidět a začal s emi omlouvat,že se choval jako pitomec a že na mě pořád musí myslet a tak dále,že v nás vidí budoucnost,že nikdy nechtěl aby tohle byl konec, jen skutečně ta pauza, no neříkam,že jsem si hnedka řekla,že je všechno zase jako dřív,nevím to bych asi nějak nedokázala hned a vlastně jsem ani nechtěla, ale co jsem teda pak nepochopila bylo to,že se chtěl vidět v týdnu,ale pak 2x to ,,nevyšlo´´ ale pak odjel za tou holkou…nějak se nemůžu zbavit dojmu,že prostě bud neví co chce a nebo že tohle se mu prostě naskytlo jako příležitost a tak s ejí chopil, já vím,že je to naivní takhle si to vysvětlovat,ale trochu to tak na mě působí… ta slečna bydlí 300 km daleko navíc jemu je sotva 20 a jí je 25,na věku a možná ani na té vzdálenosti asi tolik nezáleží,ale nevím co si mám myslet… Mám ho pořád ráda, chtěla bych abychom se k sobě vrátili, já vím,že by to asi nebyla snadná cesta ale nějak tomu asi věřím…