JAK SE NETRÁPIT S HLEDÁNÍM PRÁCE Najděte si svůj životní cíl…

Netradiční začátek: nezaměstnaný

Většinou se v našem vzdělávání poctivě a pečlivě připravujeme mnoho let na vstup do pracovního procesu. Nikdo z nás se však nezamýšlí nad tím, že také může přijít čas k jeho opuštění. V den, kdy máte náhle plné ruce volného času, protože jste bez práce, máte ideální příležitost poznat sami sebe. Pokud jste nesvázali svou osobnost z bývalým zaměstnavatelem citově tak, že musíte navštívit psychologa, bude pro vás více volného času skutečným darem z nebes. Naučit se radovat ze života bez práce vyžaduje schopnost vše prožívat svým vlastním „já“. Ne jenom tak, jak to vyžadovala společnost, obchod nebo média. Je totiž velmi důležité zvládnout volný čas, když jste dočasně bez místa, stejně jako když jdete do důchodu.

Odborníci z oblasti personalistiky se domnívají, že v budoucnu se lidé budou muset několikrát překvalifikovat. V průměru již dnes setrváváme v jednom zaměstnání jenom 3,6 roku. Zaměstnanci mnoha firem budou v budoucnu čelit čím dále více hrozbě nuceného propouštění. Ať už z důvodů stěhování firem do oblastí lepších daní nebo levnějších pracovních sil. Žádné místo již nebude stálé. Průměrný administrativou živící se člověk ve věku kolem 40 let bude muset počítat s tím, že během své kariéry změní místo alespoň 3x a z toho bude alespoň jednou propuštěn. Pokud jste tedy nyní bez místa, pokuste se z takovéto situace co nejvíce vytěžit. Schopnost zvládat život bez práce se vám bude v budoucnu hodit, až budete znovu bez místa nebo při nástupu do již zmíněného důchodu.

TT: na co pozor? Když jste v plném běhu pracovního procesu jste v podstatě bez volného času. Pracovní tempo a nasazení většiny z nás redukuje možnost využití volného času pouze na víkendy a trochu večera ve středu, že… Z toho plyne, že schopnost tvrdě pracovat jste zvládli. Ale nyní jste v situaci, že nepracujete. Nyní nevíte co dělat za pět minut, za dvě hodiny, odpoledne. Nikdo vám nezadá pracovní úkol. Prakticky každý , kdo přestane pracovat je takovýmto střetem dvou protichůdných realit tvrdě zasažen. Kdo tvrdí opak je buď blázen nebo lhář. Většina lidí snáší tento stav zpočátku velmi těžko. Není to rozhodně procházka růžovým sadem, i já sám mám podobnou zkušenost za sebou.

Míra obtížnosti života bez práce je závislá přímo na tom kolik jste svému předchozímu zaměstnání věnovali. Času, osobního nasazení, atp. Nejvíce jsou postiženy ty osoby, pro které byla práce vším. Ti se budou dlouhou dobu vzpamatovávat z její ztráty. U některých může tato doba dosáhnout až řádu měsíců. Obecně to platí také pro manažery a řídící pracovníky. Ti se totiž se ztrátou práce vyrovnávají hůře než dělníci, protože ti se tolik se svou prací neztotožňují.

Většina z nás hledá návod k úspěchu kdesi vně sebe. Spoléháme, že nám školy, firmy či média prozradí, jak prožít úspěšný život z hlediska společnosti. Většina z nich však do tohoto scénáře nezařadila kapitolu týkající se nadbytku volného času díky ztrátě zaměstnání. Všichni si tedy budeme muset sami přepsat svůj životní scénář tak, aby obsahoval návod na hodnotný a uspokojivý život i pro tuto dobu, kdy prožijeme dramatický nárůst volného času.

TT: Co si pamatovat? Většina má zafixováno výchovou společenskou morálkou, že život bez práce je těžký, marnivý a depresivní. Tento nezdravý přístup a neochota se osobně měnit má pro mnoho jedinců až tragické důsledky. Velké množství lidí dokonce ztratí sebeúctu do té míry, že to vede až k sebevraždám. Podle amer. psychologů je počet sebevražd mezi amer. muži při ztrátě práce a v důchodu 4x větší než v jakémkoliv jiném životním období. Lidé, kteří tvrdí, že je pro ně nemožné nebo velice těžké prožít hodnotný život bez práce o sobě prozrazují, že nemají osobnost. Jen přiznávají, že jsou povrchní a že, vše co v životě dělají, dělají jenom kvůli ostatnímu světu. Předpokládám,že když jste dočetli až sem nejste tak zkostnatělí a ještě pro vás je někde na obloze „hvězda naděje“. Navíc předpokládám, že jste schopni přepsat scénář svého života, tak, aby se v něm nyní objevilo i místo pro pár chvil volného času.

Pokud jste byli svázáni s předchozí prací nečekejte, že se výsledky dostaví ihned. Dopřejte si dostatek času. Vždyť se pokoušíte předělat celou svou osobnost. Možná, že si na počátku nebudete chvíli věřit, ale to se změní, jak si začnete víc důvěřovat. Jenom váš dosavadní cíl vydělávat co nejvíce peněz nahradíte na chvíli cílem získat co nejvíce ze svého volného času. Hlavním cílem by se nyní mělo stát poznávání sama sebe a svých možností. Pokud jste byli dříve zcela posedlí a zahlceni prací, asi jste měli jen velmi málo času. Vlastně jste možná ani nežili pořádný život. Vaše kariéra vám nahrazovala vaši podstatu. Možná jste dovolili, aby vás vaše kariéra podstatně změnila, vaše místo na vás kladlo přeci mnohé nároky. Začali jste považovat za důležité to, co bylo důležité pro firmu, a nikoliv pro vaši osobu. Kariéra bohužel dokáže poničit lidskou podstatu – jeho JÁ.

Znovu objevit svou podstatu – tedy to co je důležité pro vás! To může chvíli trvat. Nikdo se dnes již nediví, že při tomto hledání použijete služeb lidí k tomu kvalifikovaných – ano, myslím tím psychology a psychoterapeuty. Pokud do toho jdete sami začnete hledat uvnitř sebe. Jakmile najdete sami sebe a svou podstatu – vaše další zaměstnání či povolání bude už o něčem jiném. Nebudete jej totiž potřebovat k tomu, aby vám nahradilo vaši podstatu.

Co máme dělat v chvílích hledání?

1. usilovat o dosažitelné cíle
2. vážit si toho, co máme
3. důvěřovat si, že jsme schopni vypořádat se s novými problémy.

Přechodem k novému zaměstnání zjistíte, že vás provází mnoho změn. Hlavně vaší vlastní podstaty. Zjistíte, že vaše sebedůvěra v mezifázi bez práce z vás nedělá slabocha, který se má cítit méněcenně nebo neschopně, protože jste momentálně bez místa. Jakmile umíme správně zhodnotit svůj volný čas, nebudete mít problém sami sebe motivovat – ať už si poradíte sami či s pomocí někoho jiného.

Když máte dostatek volného času můžete na sebe pohlížet jako na nesmírně úspěšného člověka, protože se můžete věnovat tak produktivní činnosti, jakou je seberealizace. Jen málo lidí v dějinách tohoto světa mělo také takovou příležitost. Velcí myslitelé jakými bezesporu byli Platón nebo Aristoteles zaujali správný postoj již ve starém Řecku. Volný čas a s ním spojené činnosti nebyly považovány za marnivost bohatých a prostou zbytečnost. Naopak vedly k hlubokému poznávání sama sebe, což byl v tomto období nejhlubší smysl života. Každý kdo se věnoval svému vlastnímu poznávání byl považován za velmi privilegovaného. I vy se můžete cítit privilegovaně, když můžete využít příležitostí, jenž vám nabízí váš volný čas. A nemyslím tím válení se v plastikové popelnici uprostřed křižovatky s požadavkem na zaplacení mýtného od všech projíždějících. Ne, přátelé, Diogenes, krom svého sudu měl i svou práci a své přátele kolem sebe rád, takže podobná laciná zábava by se mu neměla přisuzovat.

Abyste měli radost, že jste opustili své zaměstnání, musíte překonat veškerou nostalgii s tím spojenou. Když na něco vzpomínáte, většinou se nám vybavuje to dobré a na to špatné zapomínáme. Podobné je to i se zaměstnáním. Jen pozor na to, že stýskání si mnohdy po starých dobrých časech, vlastně je stýskáním po časech, které vůbec dobré nebyly. Jedna z věcí, která vám může pomoci překonat etapu života bez práce jsou vzpomínky na to, co se mi nelíbilo v mém posledním zaměstnání i ve všech ostatních. Udělejte si seznam věcí, které se vám nelíbily na šéfovi, na firmě a na všech těch každodenních záležitostech spojených s chozením do práce.

Zde jich několik naleznete:

§ Není možnost postoupit na lepší místo, protože vedoucí pracovníci nevědí, že odejít včas je taky úspěch
§ Nutnost pracovat s hlupáky a neschopnými lidmi, kteří měli být vyhozeni již před 15 lety
§ Boj o pozice mezi kolegy, jehož výsledkem je bezohledná soutěživost za každou cenu, podrazy, faleš
§ Nižší příjem než mají ti co jsou méně produktivní než já, ale jsou u firmy dlouho
§ Sezení celý den u pracovního stolu bez možnosti relaxace = nepřirozená činnost
§ Hodina až dvě strávené cestou z a do práce v dopravní zácpě
§ Neustále vyrušování a nemožnost přemýšlet díky neustálému tlaku na smysly (místnost typu open space)
§ Papírování – nic neříkající oběžníky a zprávy, které stejně nikdo nečte
§ Neexistující spolupráce mezi jednotlivými odděleními firmy
§ Nadřízení udržující mezi svými teamy rozbroje a říkající každému něco jiného
§ Pravidelné dvou a více hodinové schůze, které nic neřeší
§ Nutnost pracovat s workholiky jenž lezou všem krkem, když jsou všem předhazováni za vzor
§ Dovolená podle harmonogramu bez možnosti se domluvit, kdy je ta doba relaxace výhodná i pro nás
§ Firma žádající své zaměstnance, aby nečerpali dovolenou, protože je mnoho práce
§ Nadřízení přisvojující si práci a nápady jiných
§ Nemožnost zaparkovat u firmy pro zaměstnance
§ Nutnost setrvat v práci po stanovenou pracovní dobu, i když jste daleko produktivnější než jiní a máte práci dávno hotovou
§ Byrokracie, různá nesmyslná omezení a pravidla, nelogické postupy a nemotivovaní jedinci, specializující se na dynamickou nečinnost
§ Diskriminace na základě rasy, pohlaví, fyzických rysů, věku či povahových rysů
§ Firmy, které o sobě prohlašují, že jsou novátorské a vůdčí a uznávají leadership – místo toho potírají novinky, nikdo nic nevede a Titanik se už potopil
§ Klimatizace v kanceláři fungující jen v zimě

Když se nad tímto zamyslíte, není divu, že mnoho lidí má o práci skeptické názory a mnohdy považují svou práci za přímo ponižující. Pokud se podobné problémy na vašem bývalém pracovišti vyskytly a vy jste přesto rádi, přestaňte ihned číst a jděte k nejbližšímu psychiatrovi. Pokud se vám totiž líbí něco co vám nedělá dobře, snad vám bude ještě chopen pomoci.

TT: Máme volno, nemusíme ráno vstávat do dopravní zácpy, spíme kolik chceme. Prvních pár dnu se ze ztráty životního rytmu radujeme. Pak ne. Od dětství až do důchodu nám společnost dává jistý řád. Nyní nastává malý problém, vytvořit onen řád si musíme my sami. Jsme návyková stvoření a tak jsme na řádu již závislý. Zajišťuje nám totiž pohodlí. Vytvořme si jej sami. Bez omezení ostatními.

§ V prvé řadě je nutné udržet v pohybu tělo. Zařadit 1×2 denně do programu dne cvičení
§ Četba a práce s informacemi, sleduji denní život pomocí třeba novin nebo internetu
§ Vzdělávání. Prohloubení vzdělanosti pomocí např. různých kurzů (nabídka rekvalifikačních kurzů na dnešních úřadech práce je vcelku veliká)
§ Najít si svůj životní cíl

Najít cíl je hlavním cílem v období přípravy na nové povolání. Se ztrátou místa totiž mizí i pocit důležitosti, pocit vytváření určitých hodnot a cílů. Pocit vlastního sebevědomí, vlastní důležitosti. Jakmile se tento smysl života vypaří, zničí se tím i tento smysl. Proto jeho nalezení je v mnoha případech alfou i omegou úspěchu. Objevení cíle je i milníkem mé vlastní tvořivosti. Podotýkám, že tím největším cílem bývá hledat a nalézat smysl života v sobě a chtít jej naplňovat. Ty ostatní pro vás mohou být klidně i důležitější si však musíte stanovit sami. Pouze samostatně stanovený cíl má smysl plnit. Přejímat umí každý, Vy se chcete už rozhodovat sami za sebe.