Byla jsi nevěrná. Jak z toho ven?
jak se vyrovnat s nevěrou
Stalo se to někdy na firemním večírku, dámské jízdě nebo ses prostě neudržela a přijala pozvání od toho hezkého číšníka? I když máš doma prima chlapa, ujela jsi a strávila žhavé chvíle s někým jiným. Co se stalo, stalo...
Nevěra…už se stalo, komu tím pomůžete, když se přiznáte? Sebemrskání, ale co ti kolem Vás? Vy se budete cítit proviněná celý život. Tak koukejte sekat latinu a být ta nejlepší manželka, matka, snacha…….
Je zvláštní, že se zde píše o nevěrných mužích v duchu zlého podvraťáka, zatím co žena si užívá románek na pracovišti, lehce flirtuje, má své temné uličky, úlet na firemním večírku….. takže chlap si ho má držet na uzdě, zatím, co ženy mohou mít nohy v poloze vítáme Vás???
Partnerství, manželství, prostě vztah je založen na důvěře. Zahnout a zatloukat s tím, že „nebudu trestat ješitného partnera“ je ta nejtupější výmluva, jakou sem kdy četl, nebo slyšel. Muž má své ego stejně jako žena. Muž chce být pro tu svou vyvolenou ten nejlepší, ve všem – ten co se postará.. Když s někým „uletíš“, tak si mu zhroutila svět – není důvod pro Tebe a budoucnost cokoli dělat. Já sem to zažil. Ten pocit, kdy k partnerce ztratíš důvěru. A může si říkat co chce. Zatloukala a tajila – přišlo se na to – a bylo to ještě horší, než kdyby po večírku přišla a vysypala ze sebe co se stalo. Leo – chyba je nevědomá. Roztáhnout nohy jinému je vědomý akt. Opilost vraha neomlouvá…..
Nevěra je chybná, když se stane už to znamená ze něco není v pořádku, ja zastávám názor ze ve vztahu ma byt důvěra, porozumění, respekt a komunikace, vse se da nějak řešit…ale spousta lidí si to řeší po svem jak zeny a musí a pak neni divu ze brečí ze se to celé pokazí, takové zkušenosti pak hodně bolí, ale jak pravil jeden moudrý muz, život není idealni…
Hloupost.Jsme lidé a jako tací děláme chyby.Proč by za moji chybu měl být potrestán partner?Muži jsou ješitni a neznam žadneho,který by to přiznani skousl.Většina mužů to bere tak,že oni mohou a žena ne.Berou to jako selhani svė mužnosti a to vam nikdy neodpusti.Proto mlčet a odpustit si..když si nabouram auto,tak mě to také mrzi,ale už s tìm nic neudělám.Mohu se z toho poučit a přiště chybu neopakovat.
pravda vždycky vyjde najevo
Ono je lehčí říct, co bych dělala, kdyby se mi to stalo – ale když se člověk do téhle situace dostane, asi žádný návod nepomůže…
Ono to asi bude případ od případu, já bych netvrdila, že by se to MĚLO přiznat.
Já jsem toho názoru, že by se to říct mělo i když se jedná o úlet, jelikož kde je souvislost mezi tím, že toho partnera sice miluji, ale jestli on by za tohle miloval mě. Nehledě na to, že takový člověk by mohl eventuálně toho druhého nakazit virem HIV a odsoudit ho k smrti. Tohle není fér. Takový člověk má právo se svobodně rozhodnut, jestli s takovým člověkem bude, jestli ho za to také ještě miluje a pakliže ne, má právo žít svůj život s lepším a milujícím partnerem. Tyhle řeči, kde se slýchá co oči nevidí, srdce nebolí, zní jako zametej a okrádej toho, kdo by život za Tebe dal.
Pochopitelně nejlepší je, aby k nevěře vůbec nedošlo 😉
Pokud je to opravdu úlet(a toho druhého miluji), je vhodnější partnerovi nic neříct.
Když se to stává častěji, bylo by lepší si přiznat, že ve vztahu něco chybí a ukončit ho.Vymlouvání na okořenění vztahu neberu…
poridi dite s milencem, aby mely pamatku 🙂
Myslím si, že by se taková věc přiznat měla, protože každý by měl mít právo se rozhodnout, jestli s takovým člověkem bude žít dál. Je nesmysl, aby ten, kdo toho druhého nepodvedl, měl s takovým člověkem dál žít, když má právo si najít někoho lepšího. Bylo by sobecké chtít pít víno, ale kázat vodu.