Nový trend dnešní doby? Ženy nechtějí ubližovat, ale neumí být věrné

Opakovaná nevěra často souvisí s potřebou potvrzení vlastní atraktivity, únikem z nudy, strachem z blízkosti nebo tím, že ve vztahu něco chybí, ale vy to neumíte říct nahlas. Když pochopíte, co vám nevěra dává, můžete tu potřebu naplnit jinak a přestat se točit v kruhu výčitek.

Jsem špatná žena?

Nevěra někdy nevznikne proto, že byste partnera nemilovala. Vznikne proto, že se uvnitř cítíte prázdně, přetíženě, neviditelně nebo sevřeně. A pak přijde někdo, kdo vám dá přesně to, co vám v tu chvíli chybí: pozornost, lehkost, pocit, že jste zase žena, nikoliv jen člověk, který všechno zvládá. Mozek si ten pocit uloží jako rychlou odměnu a tělo se na chvíli uklidní. Jenže ten klid je krátký. Po něm většinou přijde stud, strach, že se to provalí, a hlavně pocit, že jste zradila sama sebe.

Mohlo vám ujít: Když chemie vyprchá: Co dělat, když z lásky zůstane jen zvyk? Dejte si rande a buďte upřímní

Často to souvisí s tím, jak moc potřebujete potvrzení zvenčí. Pokud vás zájem druhých uklidňuje a dává vám pocit hodnoty, ve vztahu se to časem začne vytrácet, protože stabilní partner už vás neloví jako na začátku. A vy si pak ten pocit začnete hledat jinde, i když doma máte člověka, který vás má rád. Nejde o to, že byste byla povrchní. Spíš o to, že máte o sobě stále pochybnosti, jestli jste dost dobrá i bez toho, aby vám to někdo dokazoval.

U některých žen je to navíc spojené se strachem z blízkosti. Jakmile se vztah uklidní, přijde závazek, společné plány nebo tlak na budoucnost, začne se ozývat vnitřní neklid. Jako by vám láska brala svobodu. A nevěra pak funguje jako únik, jako prostor, kde nejste definovaná rolí partnerky a kde máte pocit, že něco patří jen vám. Jenže místo svobody to často přinese jen další chaos.

Přečtěte si: Příběh čtenářky: Nechce se mnou bydlet. Chce mě jenom do postele?

Pokaždé je to stejné…

Velkou roli hraje i nuda, kterou si člověk nechce přiznat nahlas. Ne proto, že by partner byl špatný, ale protože se vytratilo počáteční nadšení. Rutina, ticho, málo doteků, žádné jiskření. Pokud o tom nemluvíte a snažíte se být v pohodě, začne vám chybět impuls a ten se pak objeví tam, kde by neměl. Nevěra pak není příčina, ale symptom toho, že se něco dlouho zanedbávalo.

A někdy je to i prosté: slabé hranice, alkohol, flirt, dlouhé zprávy a situace, které vypadají nevinně, ale ve skutečnosti vás opakovaně posouvají za hranu. Pokud nemáte jasné pravidlo, kde končí hra a začíná problém, tak je snadné k nevěře sklouznout. A pak jste překvapená, že se to doopravdy stalo, i když tomu předcházela série menších rozhodnutí.

Změňte to ve třech krocích

Co s tím, pokud nechcete dál ubližovat? První krok není přísaha, že už nikdy. První krok je pochopit, co vám nevěra dává. Pozornost? Úlevu? Pocit svobody? Adrenalin? Když si to pojmenujete, můžete začít hledat jiný způsob, jak tu potřebu naplnit. Druhým krokem je upřímně se podívat na vztah, ve kterém jste. Jste v něm spokojená? Cítíte se viděná? Máte prostor být sama sebou? Pokud ne, je fér to řešit dřív, než se z toho stane další fiasko.

Čtěte také: Začít znovu po nevěře? Jde to, ale zapomeňte na obviňování a pomstu

Třetí krok jsou hranice v praxi. Ne v hlavě, ale v realitě: co už neděláte, kam už nechodíte sama, s kým si nepíšete v noci, kdy odcházíte domů. Není to vězení. Je to ochrana. A poslední krok je práce se sebou, často pomůže terapeut nebo kouč, protože opakující se vzorec má skoro vždycky kořeny hlouběji než v jedné náhodné noci.

Neumět být věrná často neznamená neumět milovat. Znamená to, že něco ve vás hledá potvrzení, klid nebo svobodu způsobem, který vás nakonec stojí vlastní sebeúctu. Jakmile začnete rozumět tomu, proč se to děje, přestane to být osud a stane se to vzorcem, se kterým se dá pracovat.

Zdroj: autorský text vztahový poradce René Kraus, seekingintegrity