Erich Kästner v jedné básni ženám říká:
"Jste prostě lepší, všechno vycítíte,
vy třeba truchlíte a nás jen bota tlačí.
Když plane láska, naše duše zírá
a sedět na židli jí přitom stačí."
Spisovatel tu sarkasticky hovoří o dalším rozdílu. Ženy jsou zpravidla v kontaktu expresivnější, vyjadřují své city a pocity silněji. Muži mají někdy potíž je vůbec vnímat. Mají za to, „že je jen tlačí bota“, ale ve skutečnosti jsou možná zoufalí nebo bezmocní. Ještě častěji však takové vlastní pocity vnímají, ale nedovedou je vyjádřit slovy, mimikou nebo gesty – každopádně určitě ne tak rychle jako ženy. Proto snadno podléhají dojmu, že ženy hrají divadlo. I když se to náhodou může stát doopravdy, protože s pocity se dá oboustranně manipulovat, musíme vycházet z toho, že ženy reagují citově silněji, protože jejich nitro a vnější výraz se prostě propojí rychleji.
Co z těchto rozdílů plyne
