Kořeny v historii
Se základy hygieny se setkáváme již u starověkých Egypťanů nebo židovském Starém zákoně. Rozvoj hygieny byl zaznamenán i u starých civilizací v Indii, Číně, Řecku i Římě. Dodnes platí, ve své době pokrokové, myšlenky Hippokratova učení (377 před. n. l.). Středověk byl naopak obdobím, které hygieně nepřálo. Neznalost příčin a nedodržování základních pravidel hygieny mělo za následek šíření epidemií, kterým podlehlo vysoké procento populace. Dnes se společnost naštěstí opět navrátila k názoru, že hygiena je velmi důležitá.
Žena je ke své roli strážce rodinného krbu a soudržnosti rodiny předurčena z dávných dob, kdy muži obstarávali potravu a bránili svůj kmen, kdežto ženy se staraly o rodinu a teplo. I příslušnost žen k energii Jin, který představuje ženský princip, emoce, chlad, noc, svědčí o dávné historii vztahu „žena – domácnost“. Přestože jsou ženy pod tlakem rodinných, společenských i kulturních tradic, předsudků, tužeb i očekávání, neznamená to, že jediným zájmem žen musí být péče o domácnost! Ženy by měly být jakýmsi motorem nebo koordinátorem, ale není důvodu, proč by se do udržování příjemného prostředí domova nemohli zapojit i ostatní spolubydlící.
