Asi to odvodíme už logicky. Je to nakumulovaný vztek a možná i marná únava z něčeho, co se ne a ne se podařit.
Křupavé potraviny, kterých se nemůžeme nabažit mohou ukazovat na následující děje v našich duších:
- Únava z nedostatku zábavy a smysluplnosti svého života
- Znechucení z toho, že na sebe nemám dost času a že se odbývám
- Naštvanost za vysokou pracovní zátěž, pocit, že se všichni kolem mne baví a odpočívají
- Frustrace a deprese
- Potřeba zázračného průlomu v mé situaci
- Touha po lásce, podpoře a odvaze, nedostatek odvahy něco udělat se svým životem
- Touha po odpočinku a dobití energie
- Pocit uvíznutí v pasti a váhání provést nezbytné změny
- Pocit nejistoty, zda jsem schopná vůbec svůj život zvládnout
- Cítím se zahlcena svou prací a nároky.
Už jen tento výčet dokonale navodí představu, jak krásně umí křupavé brambůrky uspokojit rozjitřenou mysl. Vykřupat tu zlost ze sebe. No, jako všechno, pomůže to jen na chvíli. Touha po uklidnění a pomoci by měla ve skutečnosti přijít odjinud. Nemůžeme touto chabou náplastí zalepit velkou a bolavou ránu.
Zlost na sebe obyčejně ventilujeme nejen chipsy, ale také snahou za své neštěstí a uvíznutí v životě vinit druhé. Mačkáme zlost v sobě a tím si přivodíme časem depresi, která je také někdy charakterizována jako zlost obrácená proti sobě. Pokud cítíte dlouhodobě nutkání křoupat slané, sladké nebo tučné potraviny, zkuste se podívat dovnitř svého srdce a života. Pravděpodobně tam bude tento uhoněný sžíravý stres.
První pomoc? Naučit se uvolnit…
V této situaci může pomoci více věcí. Jestliže nechcete tloustnout, zkuste část křoupavého potěšení nahradit nakrájenou tvrdou zeleninou jako je mrkev, kedlubny apod… a přidat k nim třeba lehký dresing, byť by třeba pro začátek měl být z majonézy.
Věnujte se uvolňování napětí. Meditace, jóga, poslech klidné hudby ve chvílích volna nebo před usnutím. Udělejte si radost něčím drobným, návštěvou kamarádky nebo začněte zlost ventilovat běháním nebo sportem. Můžete-li, hledejte útěchu u přátel a blízkých. A v neposlední řadě, na místě prvém, snažte se odstranit zdroj stresu a napětí.
A když už jsme u chipsů, dost často si k nim dopřáváme i něco bublinatého. Co třeba cola, vynecháme-li závislost, která vzniká poměrně lehce na použitém cukru a ingrediencích, kofeinu apod…je tu i tento vnitřní aspekt. Pokud vás to neustále táhne k tomuto černému perlivému nápoji, pak může jít o snahu neztrácet motivaci a energi, nebo o boj s vnitřním stresem.
Řešení je v uvědomění si svého vnitřního hlasu, který nás vede k uspokojení svých opravdových potřeb. A také odpočinek, energii, kterou cítíme v kofeinu je sice dobrá, ale v dlouhodobém měřítku tělo vyčerpává, znemožňuje mu vydatný a správný spánek a zvyšuje úzkostné stavy. A to je věru nepěkný kolotoč.
Foto zdroj: profimedia.cz
