Zoofilie – úchylka, která je častější než byste čekali
Vše o sexu
Láska ke zvířatům může mít zcela jinou podobu, než s jakou se dennodenně běžně setkáváme. Dnes se však nebudeme probírat tím, jakého domácího mazlíčka máte nejraději, jaké je jeho stáří a zda mu pro jeho hebkou srst dodáváte...
Jelikož vidím, že autor tohoto článku má na zoofilii a zoofily zkreslený názor, dovolil jsem si sepsat tento kratší text…
Slovo „zoofilie“ pochází z řeckých slov zoon (živočich) a filia (láska, přátelství, náklonnost). Zoofil je tedy každý člověk, který cítí lásku ke zvířatům. Tento typ zoofilie je běžný a v naší společnosti respektovaný, nazývá se jako tzv. „nesexuální zoofilie“, mnohem častěji je však označován jako „láska ke zvířatům“ a člověk, který ke zvířatům tuto lásku cítí je nazýván jako „milovník zvířat“, ovšem běžně není dáván do souvislosti se zoofilií. Mnohem častěji je termín „zoofil“ používán pro označení tzv. „sexuální zoofilie“ – tj. „náklonnosti či reaktivity s erotickým rozměrem vůči zvířatům“. Sexuální zoofilové, stejně jako ti nesexuální, cítí ke zvířatům lásku, která ovšem není pouze platonická, nýbrž zahrnuje i tu erotickou část – pohlavní styk či jiné sexuální aktivity (např. masturbaci či orální sex) se zvířetem, k němuž má sexuální zoofil blízký vztah. Co je však důležité, zoofil zvířata miluje, tudíž mu logicky záleží na pocitech a spokojenosti zvířete, se kterým má romantický a sexuální vztah – snaží se mu nikdy neublížit a nedělat nic, co by bylo proti vůli zvířete. Bohužel, neodbornou veřejností a masmédii jsou dnes slovem „zoofil“ běžně označování různí násilníci, kteří zvířata sexuálně zneužívají a ubližují jim. Tito jedinci se správně nazývají jako „sodomité“ a se zoofilií (láskou ke zvířatům) nemá jejich chování nic společného…
Pokud se chcete o zoofilii dozvědět více, viz například:
http://zfinfo.wz.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zoofilie
http://psychology.wikia.com/wiki/Zoophilia
P.S. Co se přenosu nemocí týče, nevím, jak je tomu u koní, ale mezi člověkem a psem se přenáší pouze minimum nemocí. Na rozdíl od lidí od něj není možno chytit HIV/AIDS, syfilis apod. Horším problémem jsou paraziti. Naprostou většinu z nich však umí veterinář za příplatek detekovat a vyléčit. Pokud je tudíž o zvíře dobře pečováno, je šance na chycení nějakého parazita poměrně malá…