Zelený čaj: Zázračný elixír pro zdraví a mládí nebo trik obchodníků?

Čajovník z rodu Camellia sinensis je jednou z nejstarších kulturních rostlin světa. Pozor, nemá nic společného s čajovníkem australským, který se využívá jako přírodní antiseptikum a rovněž v aromaterapii. Náš čajovník potřebuje k životu tropické až subtropické klima a daří se mu v oblastech, kde je nadmořská výška až 2000 m n. m. V závislosti na nadmořské výšce se pak sbírá buď celý rok, nebo jen v létě. Za zemi původu čaje se dodnes považuje Čína. 

. Zdroj: archiv redakce

Podle jedné z legend prý čaj objevil císař Šen-nung, známý tím, že pil jen převařenou vodu. Jednoho dne usedl na procházce pod strom a spatřil ohníček, na kterém se vařila voda. Tu zafoukal vítr a do kotlíku spadly tři lístky. A co čert nechtěl, zrovna šlo o lístky čajovníku. Voda díky tomu získala krásnou zlatavou barvu a zavoněla, což císaře přimělo ji ochutnat. Tak tedy údajně vznikl čaj. Císař jej od té doby pil stále, protože poznal jeho povzbuzující a osvěžující účinky.

Zelený čaj byl prvním čajem, se kterým se seznámili Evropané. V Japonsku, Číně a dalších zemích východní a jihovýchodní Asie dnes tento druh čaje dominuje jak v produkci, tak i v konzumaci. Nejkvalitnější zelený čaj produkuje Čína a Japonsko. 

. Zdroj: archiv redakce

Ptáš se jaký je rozdíl mezi zeleným a černým čajem? U černého čaje dochází během zpracování k oxidaci, oproti tomu u zeleného čaje je podstatné oxidaci zamezit. Proto je důležité čajové lístky po natrhání co nejdříve zpracovat. Po sběru se nechávají nějakou dobu ve stínu odležet, zejména kvůli odstranění vlhkosti. Následuje prudké zahřátí, přičemž se používají různé metody jak toho docílit.

Zdroj: archiv redakce

Velkým problémem při jeho pěstování zůstává nadužívání pesticidů a hnojiv. Odnáší to samozřejmě zemědělská půda. Naštěstí se Japonci již několik let úspěšně snaží o co nejpřirozenější pěstování, proti hmyzu například používají jistý druh malé žáby.

Zdroj: archiv redakce

Za nejoblíbenější zelený čaj je považován Ču Čcha, neboli perlový čaj. Paradoxem je, že v Číně, kde se pěstuje, konkrétně v provincii Če-t´iang, se tenhle čaj vůbec nepije. Pěstuje se hlavně na export. Výsledná chuť čaje je příjemně hořkosladká a lehce kouřová. Doporučená dávka je 3-4 gramy na 250 ml.

Zdroj: archiv redakce

Základní zásada při přípravě zeleného čaje zní: hlídej teplotu a nikdy čaj nezalévej vodou, kterou jsi právě uvařila. Jedině tak nebude příliš trpký. Obecně se dá říci, že zelený čaj snese teplotu do 85 stupňů Celsia. A ještě jedno doporučení: delikátní chuti dosáhneš, pokud čaj nasypeš do horké vody, místo abys jej vodou zalila. 

Zelený čaj by se neměl louhovat déle než dvě minuty. Obvykle se pije bez jakéhokoliv slazení. Jednu porci je možné spařit až třikrát v závislosti na kvalitě, akorát pak musíš prodloužit dobu louhování.

Co se týče skladování nejlépe si čaj uchová svou typickou vůni v uzavřených nádobách, nejlépe dřevěných či porcelánových, na suchém, chladném místě bez přístupu slunečního svitu. V žádném případě čaj neuchovávej v těsné blízkosti kávy či koření, ztratil by své jemné aroma. A nedoporučuje se ani skladování v místech nad digestoří, kde se tvoří výpary z jídla.

Zdroj: archiv redakce

Zelený čaj obsahuje minerální látky, třísloviny, éterické oleje a stopové prvky, díky kterým je považován za přírodní léčivo. Mezi jeho nejcennější účinky patří protizánětlivé působení, dále má uklidňující účinek na žaludek a sliznice dýchacích cest při nastydnutí. Nejnovější vědecké výzkumy ukazují, že pravidelným pitím čaje lze snížit riziko srdečního infarktu i rakoviny. Obsahuje také poměrně dost vitaminu C. Lze jej doporučit i v případě, pokud ses rozhodla trochu zhubnout, protože má nulovou kalorickou hodnotu. Můžeš si ho tedy dopřávat téměř neomezeně namísto slazených šťáv či džusů. Dalším z jeho pozitiv je vysoký obsah fluoru. Ten snižuje riziko vzniku zubního kazu. Zelený čaj je vlastně taková tekutá zubní pasta.

A nakonec, tvoje unavené oči jistě brzy pocítí úlevu, pokud si na ně přiložíš spařené a vychlazené sáčky. Ani spálená kůže nebude takový problém (pokud se ovšem nejedná o popáleniny třetího stupně se zuhelnatělou kůží), pokud na ně přiložíš studený čajový obkládek. 

. Zdroj: archiv redakce

Chceš vědět, jak vypadá opravdový japonský čajový obřad? Tradiční čajové setkání může trvat dlouhé hodiny a dá se říci, že to není žádná velká zábava k popukání. Každá čajová škola má trochu jiná pravidla. Nicméně cílem každého obřadu je uvolnit mysl od všeho, co ji zatěžuje a spoutává. 

Čajový obřad se odehrává v prosté, střídmě zdobené místnosti, speciálně k tomu určené. Výrazné motivy by rušily pozornost, vše musí ladit. Pohyby čajového mistra se řídí přesně stanovenými postupy, jsou vláčné, skoro až zenově klidné, nikdo nikam nespěchá. Všichni pozvaní hosté se sejdou ve stanovený čas u čajové místnosti, kde čekají na příchod svého hostitele, jenž je uvítá hlubokou poklonou. Následuje umytí rukou a vypláchnutí úst u malé nádržky s vodou venku před čajovou místností. Chování všech hostů musí být pokorné a uctivé.

Zdroj: archiv redakce

Poté se všichni hosté usadí v místnosti a na scéně se objevuje čajový mistr. Každého jednotlivě pozdraví a nabídne lehké jídlo o pár chodech. Následně na ohniště obřadně vloží čerstvé dřevěné uhlí a nabídne hostům něco sladkého, aby si připravili chuťové pohárky na neslazený čaj. 

Hostitel postupně přináší čajové náčiní, jako je miska s bambusovou metličkou (časem), bambusová lžička (čašaku), čtvercová hedvábná utěrka (fukusa), bambusová naběračka (hišaku) a nádoba s vodou na oplachování. 

. Zdroj: archiv redakce

Začíná samotná příprava čaje. Konečně. A že je to pořádná věda! Mistr uchopí bambusovou naběračku a nalije do misky na čaj trochu horké vody.  Přidá dostatečné množství práškového čaje (samozřejmě bambusovou lžičkou) a vyšlehá čaj do pěny metličkou. Potom podá svým hostům misku s hustým čajem a ti postupně po třech doušcích upíjejí. Během obřadu se téměř nemluví. Další a zároveň poslední část čajového obřadu je méně formální, více se hovoří. Mistr přináší malou sladkost a jiný, méně hustý druh čaje. Následuje krátký závěrečný hovor s každým hostem. Ten poděkuje a úklonou vyjádří svůj dík za pěkné chvíle.

Tak co, chtěla by ses zúčastnit pravého čajového obřadu? Tak začni šetřit na letenku do Japonska. A co ty a zelený čaj? Máš ho ráda, nebo jde mimo tebe a nedáš dopustit na klasiku černý? Napiš nám do diskuze!

. Zdroj: archiv redakce