Žárlivost…

Žárlivost.. Ahoj René,srdečně Tě zdravím. Mám hodně velký problém, který sama nezvládám.A tak ti píšu,protože chci vědět tvůj postoj k tomu všemu.. Mám přítele jsme spolu 7 měsíců.Seznámili jsme se přes seznamku.Spíš, on si mě tam našel.Začali jsme si psát i přesto,že mi moc sympatický nebyl,ale moc se mi líbilo jak psal.Že nemyslel,jenom na jednu věc.No a po prvním setkání mě moc okouzlil.Já byla zamilovaná on také a vše bylo krásny.Já jsem od samého začátku chtěla už konečně trvali vztah a novu rodinu a on to též.I přesto,že jsem věděla,že on sám má tři děti a je momentálně v rozvodovým konaní.Já mám také sama dvě děti.Tak,že po dvou týdnu známosti jsem se s dětma k němu přestěhovali.Samozřejmě,že to navrhoval přítel..No a nedávno asi v řinu to začalo.Přítel má občas deprese.Pocit úzkosti.Několik krát jsme o tom v klidu mlůvili.Pak jsem posoudila jako zdr.sestra,že potřebuje vyhledat odbornou pomoc.Nemá pořád dořešenou minulost a s manželkou byl 8 let spolu.Teď jsou už dva roky od sebe.Do teď se nedokáže srovnat stým,že ho manželka opustila i s dětmi kvůli jinýmu chlapovi.Moc ji miloval i přes to,že jeho rodina ji neměla ráda.No a když má občas ty deprese,tak on prostě vyhledává novou známost,píše si z bejvalkama a dáva jím naděje.Já jsem mu rozhodně na to přišla..A na otázku proč to dělá,tak mi řekl,že mu to pri pomáha.Já osobně si myslím,že je to blbost.Myslím si,že neví co chce a že bojí se začít nový život.A také mi i nedávno říkal,že neví co chce ,že neví jak dál..Byla jsem ta která,ho vždycky podržela když to na něj přišlo.Byla jsem mu oporou a vždycky jsem.Pořád jsem mu říkala,že to zvládnem,Že to překonáme.Také jsem ho poprosila ať už mě netrápí,že nechci aby si psal s holkama a dával jim naději.No chvíli byl klid,ale když jsme se kvůli blbostem pohádali,tak opět stým začal.No a když se tohle pořád opakovalo,tak já už jsem na to neměla silu chtěla jsem odejít,ale on mě zastavil.Řekl mi,že mě miluje a ,že mě takhle trápit nechtěl.Že si váži toho co doma má.řekl mi,že se bude snažit to napravit.Je teď už asi měsíc klid.Ale já nevím.Mám pocit,že si i tak když je v práci s někým píše a když přijede domů,tak vše maže z telefonu.Já mu už prostě nedokážu úplně věřit.Tolik krát mě sklamal.On sám mi pořád říká,že pokut se budu užírat pořád tím,co udělal a nebudu mu věřit,tak nemá cenu dále ve vztahu pokračovat.On sám přiznává, že udělal chybu.A že už si s nikým nepíše.Ale jak mu mám věřit?Měla jsem před ním vztahy,ale také nepovedený.Tak,že bojím se opět toho sklamání.Zřejmě mám asi na chlapi smůlu nebo co..Je pravda,že přítel si je mnou jistej,že ho nikdy nepodvedu a že jsem věrný člověk.Je se mnou jako takhle spokojen.Skoro ve vším si rozumíme.Máme společné zajmi.Jen je tady další problém..Já jsem nedávno zjistila,že jsem na něj moc závislá.Nedokážu jaksi bez něj žít.A já nevím proč.Nikdy jsem taková nebyla.Lezu mu do telefonu ,na Fb pořád ho doma čekám,pořád na něj myslím..Prostě já sama se nepoznávám.Hmm Tohle nejsem jááá.A já si moc dobře uvědomuji,že tohle to nikam nevede,že ho tím jenom strácím.Když je doma a hraje si s telefonem,tak už jsem na jehlách.Síce mu nic neřeknu,ale on to na mě vidí,že pěním.Nevím mám v sobě ,takový blog od té doby co jsem zjistila,že si psal s holkama na seznamkách.Prostě se teď bojím,že o něj přijdu.Moc ho miluji.Říkala jsem si,že asi vyhledám odbornou pomoc,ale tohle chci zvládnou vše sama.jen nevím jak.Chci mi věřit,ale je to těžký.Vždycky mi říká,že se mám schopit.Že mám byt ženskou jak se patří.Pri když mě poznal,tak jsem byla cilevědomá.Víc ženská.Pořád usmívavá.A teď? teď pořád řeším náš vztah,jeho.Přítel mi řikal,že má rád cilevědomou ženskou,která si půjde za tím co chce.Já se i snažím byt jako na začátku,ale pokaždé když jsem mu na to přišla,že si píše,tak opět se ta snaha ve mě zlomila.Jeho přátele mi také řikali a on i sám,že nemám mu dokazovat jak moc ho chci a miluji.On sám mi řekl,že to nemá rád.Není na to zvyklí.Pri mu stačí když budu pri něj pořád stát,podporovat a budu na jeho straně.Co se týče jeho děti,tak stím nemám problém.Mají mě rádi.I s jeho rodinou si vycházim..No a ještě se vrátím na začátku.Přítel nedokáže byt sám.Ještě přede mnou měl vztahy,ale to mu vydrželo 3,4 měsíce.Se mnou je nejdyl..Podle přítele to něco asi znamená.A na otázku jestli mě i on miluje,tak sama nevím.Vím,že mě má rád,ale mít rád a milovat je uplně něco jinýho.říka,že mě miluje,ale někdy mám pocit,že jsou to jenom pouze slová.Ale tohle všechno jsem mu i také řekla.Tak tak co si o tom vše myslíš? má to vůbec cenu tohle to? Vím,že teď je chyba ve mě,ale mám strach.Nechci o něj přít.Nebo jak se mám zachovat když opět zjistím ,že si opět píše? Jinak moc předem děkuji za odpověď.A omlouvám se za ten dlouhý román tady:-)

Odpověď

Ahoj,
tak to jsi to vzala hopem, když ses po čtrnácti dnech stěhovala. Asi jsi to malinko uspěchala. Možná by vám pomohla nějaká odborná rada. Poraden je celkem dost a jsou tam odborníci. Ale podle toho, co píšeš, tak bys měla začít sama u sebe! To bude asi největší problém. Možná bys měla přestat tolik podezírat a zamyslet se nad tím, co děláš špatně. Pokud tě tvůj přítel chce mít takovou, jakou tě poznal, tak to tak udělej a přestaň se trápit nějakým telefonem a neustálým podezíráním. Měli byste si sednout a otevřít lahvinku dobrého vína a říct si vše, co vás trápí, ale hlavně v klídku. On ti slíbí, že tě nebude provokovat mobilem a ty mu slíbíš, že budeš taková, jako když tě poznal. Pokud nechcete, aby váš vztah skončil kvůli nějaké hlouposti, tak si o tom musíte opravdu promluvit a dát si jasná pravidla, co a jak dál. Jak píšeš "Tohle nejsem jááá ", tak pro to něco musíš udělat, aby jsi byla zase svá!

29.4.2019 6:00
Více o tématu: děti

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist