Já osobně mám tu zkušenost, že jsem nikomu do zelí nelezla. Zatím. Ale mám ve svém okolí pár těch „zlodějek“ a musím přiznat, že jsou to moc hezké a chytré holky. Jenže mě se to říká, když se mě to netýká.
Dejme tomu, že budu zastávat názor, že nevěra a vše s ní spojené je špatná a neodpustitelná. A dejme tomu, že budu mít kamarádku, která se zamiluje do ženatého muže. A co já Řeknu jí, ať to ihned ukončí, že nesmí nikomu ničit rodinu a že je opravdu špatná Nebo budu vrba, poskytnu jí rameno k pláči a chtě nechtě začnu její lásce rozumět a nakonec budu fandit jí před manželkou
Nebo – moje kamarádka přijde s tím, že jí muž opouští kvůli jiné ženě a jaký bude můj názor Samozřejmě ten, že milenka jejího muže je naprostá zrůda.
Anebo – co když se do ženáče zamiluji já ! Budu mít sílu to včas ukončit
Tím chci naznačit, že stát se to může asi každému. Nevím jak vy, ale já proti lásce imunní nejsem. A taky nevím, jestli jsem ten typ ženy, která k sobě dokáže připoutat muže na celý život.
Jsem svobodná a hledám lásku. Doufám, že až ji najdu, bude volný (a pokud možno bez dětí a bez psa, protože psa už mám a dítě kdykoliv dodám).
A až toho „svýho“ budu mít, tak si s ním budu užívat každého dne a snažit se, ať je to pěkný, protože mi nikdo nezaručí, že to jednoho dne neskončí…
Opravdu tady nechci někoho kárat, nebo někomu fandit, jen chci říct, že názor na to může mít každý jaký chce, ale soudit by měl jen ten, koho se to týká. Tak šetřeme zlá slova.
Milé dámy, holky a slečny, vám zadaným přeji, ať si vás vaše láska považuje! Nám svobodným a hledajícím přeji štěstí na pořádného mužského! Svobodného! A vám, kterých se to dnešní téma nějak týká přeji hodně síly a hrdosti!
Vaše V.
PS: Když ono je to všecko tak těžký! Zvláště, když uvážíme, že my ženy jsme v přesile.
PPS: Vzhledem k tomu, že budu trávit léto v Itálii, jsem si zesvětlila vlasy a hubnu. Uvidíme…
