Začarovaný kruh…

Ahoj, asi si potřebuju spíš utřídit myšlenky a třeba mě komentář nakopne. Je mi 32, svobodná, bezdětná, žiju v menším městě. Jsem single 3 roky. Po posledním rozchodu, který se táhnul bezmála rok jsem potřebovala čas se vzpamatovat, protože fakt, že se nelze dohodnout s každým, ačkoli se moc snažíš a že člověk, co tvrdí, že Tě miluje dokáže tak moc ublížit pro mě byla ve své intenzitě. šokující zkušenost. Vlastně mám pocit, že to ve mně pořád nějak je. Vrhla jsem se do nových aktivit, že přece chlap není střed vesmíru, takže jsem začala studovat, našla si nové koníčky a čekám co život přinese. Doteď vlastně jakože dobrý 🙂 JENŽE… Nový vztah bych chtěla, ale nejde to. Jako bych ignorovala muže, kteří o mě mají zájem. Na každém mi něco vadí. Ten řídí jak pirát (někde jsem četla, že to odráží povahu člověka), u dalšího mám pocit, že je mamánek, další nemá ani maturitu (nesoudím podle toho charakter, ale tolik toho o pivu a motorkách nevím, abych si s ním měla o čem povídat celý život) a když už nic nenajdu, tak mě aspoň nepřitahuje. Naopak jsem nějak záhadně přitahována muži, kteří mě buď nechtějí, nebo mají někoho jiného nebo nechtějí vztah. (Tím nechci říct, že bych si začínala se ženatými, jen to, že jsem se nechala ukecat do přátelství „s výhodami“ a empiricky tak ověřila, že v tom žádnou výhodu nevidim). Možná když podvědomě cítím, že by z toho nic nebylo tak si dovolím něco k nim cítit… těžko říct, jsem sama ze sebe dost zmatená. Každopádně výsledek je ten, že si libuju v sebelítosti. Ve variantě A jsem špatná protože všechny ty hodné chlapce odmítám a ve variantě B nejsem někomu dost dobrá pro vztah. Je to takový začarovaný kruh a vůbec nepomáhá to, že nejsem už žádné svěží poupátko v rozpuku a že pokud chci založit rodinu měla bych sebou mrsknout. Tlak okolí je veliký… všechno se žení, vdává, množí… jako bych nebyla 100% člověk, když nemám dítě a nepředstírám rodinné štěstí. Snažím se o nadhled, ale vydrží mi to vždycky jen chvilku a o to horší jsou návraty na zem. Co udělat jinak, líp, abych se z tohohle vymotala? Protože si myslím, že je problém někde v mojí hlavě. Hana

Odpověď

Ahoj,
popsala jsi to naprosto přesně. Ještě jsem nedočetl tvůj dotaz do konce a už mi bylo jasné, že problém je v tvé hlavě. A když jsem to v poslední větě našel, tak jsem se pousmál. Já vím, že ti bijí biologické hodiny a všude kolem tebe se ozývá dětský smích, tak tě to musí hodně trápit. Opravdu začni u sebe, srovnej si v hlavě priority, ale takové aby se k nim alespoň někdo malinko přiblížil. Asi budeš hodně náročná, tím nemyslím nic špatného, protože jsi náročná jak na chlapy, tak i na sebe. Pokud se ti v hlavě něco nezmění, tak se obávám toho, že s tvým pohledem na chlapy ti nezbude nic jiného, než se poohlédnout po nějaké ženě. Možná si to nepřipouštíš, ale nikdy neříkej nikdy.

5.1.2018 6:00
Více o tématu: přátelství

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist