Vzala mi manžela. Přesto s ní chci kamarádit

Proč? Romana nepopírá, že důvod je především zištný. „Ještě poslední pohled do zrcadla. Žádný špenát na zubech. Fajn. Oči nalíčené, oční linky nerozpité. Bezva. Účes OK,“ Romana kontroluje svůj zevnějšek a je zjevně nervózní, uklidnit ji může jen skutečnost, že mladá modelka a toho času přítelkyně jejího bývalého je ještě neklidnější.

Se svým manželem si Romana už delší dobu nerozuměla. Po čtrnácti letech sdíleného lože, stolu i dětí láska vyprchala, bylo jasné, že manželství spěje do záhuby. Minulý rok se rozvedli. Až později se dozvěděla, že ji muž poslední dva roky podváděl s mladou atraktivní ženou.

„Možná je to divné, ale já nemám důvod nenávidět ji. Jak se říká, do tanga musí být dva. Nepodezírám ji z toho, že je lasičkou lovící jenom ženáče. Můj bývalý manžel má na všem určitě svou „zásluhu“,“ říká podváděná žena zcela věcně a bez patosu. „Faktem je, že mě jejich vztah ranil, ač naše manželství neklapalo. Doufala jsem, že jde o chvilkové vzplanutí starého blázna, ale postupem času jsem byla čím dál více úzkostnější, asi jako kdyby mi někdo pomalu vrážel nůž do zad,“ popisuje Romana.

článek

Návrh, že by se obě ženy mohly sejít, podala překvapivě mladá milenka Michaela. Romana okamžitě odmítla. „Taková drzost! A vůbec nechápu, jak ji mohl dát moje číslo?!“ jen stěží odolávala vlně hněvu.

Čas plynul a za půl roku dostala další textovku od Michaely. Psala, že se přestěhovali a nyní bydlí blízko Romany a že by tudíž její děti mohly trávit víc času u svého táty a zůstat i přes noc. „To už se o mě pokoušely mdloby. Dřív jsem si myslela, že manželství končí odchodem partnera. Jenže když máte děti, je to všechno trochu jiné. A ta ženská, kterou jsem si do paměti mobilu uložila jako „blbou nánu“, teď chce moje děti! Chvíli trvalo, než jsem to vstřebala. Druhý den jsem se ptala dětí. Starší syn byl jednoznačně proti, mladšímu se nápad, že by mohl trávit víc času se svým otcem, zamlouval.“ Dvanáctiletému Robertovi se pobyt u táty líbil a zalíbila se mu i „macecha“.

Romana nakonec dospěla k tomu, že bude jednodušší, nebude-li s Michaelou na válečné stezce. Navrhla ji proto, že ji navštíví. „Neříkám, že jsme kamarádky, ale respektujeme se. A myslím, že je to to nejlepší řešení. A kdo ví, třeba se časem skutečně spřátelíme,“ uzavírá Romana, která si po několika letech našla přítele.

Také máte zkušenost s bolestným rozchodem? Jak byste řešila danou situaci vy?