Co to do Nataši vjelo, sakra Neměl jsem na ni poslední dobou čas, to je fakt. Práce bylo plno. Čas jsem na ni sice neměl, ale peněz dostávala víc, než stačila utratit! Nic jí nechybělo! Nic!
Stál jsem u vchodu do nějakého zastrčeného baru. Nakoukl jsem dovnitř. Pár lidí, docela příjemná atmosféra. A u baru zajímavá holka. Hm… zvláštní holka! Když jsem si k ní přisedl, koukala na mě sice dost nedůvěřivě, ale v očích měla takové zvláštní teplo, sametovou něhu! Cítil jsem, že ji doopravdy zajímám, a tak jsem jí začal vypravovat, co mě potkalo. Říkal jsem jí o Nataše, jak jsme se šest let milovali, před rokem se vzali a jak mi před týdnem utekla. A že podala žádost o rozvod. Ta zajímavá holka přikyvovala a usmívala se na mě, jako by mě znala léta a věděla o mně všechno.
Byla překrásná! Měla jemnou světlou pleť. Blonďaté vlasy stažené do ohonu. Vypadala jako studentka. Bylo na ní vidět, že je chytrá! Že má svůj názor! Své cíle! Líbila se mi. Připomněla mi vysokoškolská studia, který jsem promarnil, protože jsem měl pořád jenom Natašu. Natašu- prodavačku.
Vzdychl jsem a holka se na mě tázavě podívala. Zajímal jsem ji, to bylo vidět! „Nataša byla hloupá! Kvokala jako slepice! Vlastně mi je bez ní docela dobře. Akorát si musím zvyknout na to, že nemám manželku.“ Moje společnice chápavě přikývla a já si stěžoval dál. „Jakápak manželka. Manželka má svému muži splnit, co mu na očích vidí! A Nataša Nikdy jsem při tom nesměl rozsvítit! V koupelně se zamykala! Já ji vlastně nikdy neviděl úplně nahou! Na pláži v plavkách a šmytec!“ Holka smutně pokývala hlavou a pak se na mě spiklenecky usmála. Polilo mě příjemné teplo. Jako by mi tím úsměvem řekla, že to ona, ona by se mi klidně nahá ukázala! Ale hned sklopila oči, jako by se zastyděla, že zašla příliš daleko. Má pravdu. Neznám ji a říkám před ní takové důvěrnosti o Nataše! Objednal jsem nám pití a nadechl se její vůně. V tu chvíli mi bylo, jako by někdo přede mnou vytáhl roletu a já koukal do nádherné zahrady, které jsem si nikdy před tím nevšiml! Poprvé po sedmi letech mě začala zajímat jiná žena než Nataša. Co jsem to byl za idiota, proboha Natašu jsem si před rokem vzal jenom proto, že mi bylo blbý si ji nevzít, když jsme spolu šest let chodili. Mým rodičům se nikdy nelíbila. Je to obyčejná holka, sice hodná, ale bez vzdělání! Ty máš vysokou školu! To mi říkali pořád. A měli pravdu. Ale teď si najdu někoho vzděláním k sobě! Třeba tuhle holku! Tahle holka je chytřejší než já a moji rodiče dohromady. Přesně takový holky chodily na filozofii, když jsem studoval! A přesně takový se mi vždycky líbily! Jenomže já v té době každý večer končil v posteli s Natašou, protože to bylo pohodlný. Ale… k čertu s Natašou! Kašlu na ni! Děti nemáme, tak ať jde do hajzlu!
Tohle je kus! Nádherná holka! Chytrá holka! A ví o mně všechno! Všechno jsem jí na sebe pověděl a co jsem nepověděl, to si domyslela, protože je inteligentní!
„Co byste mi radila Mám se na tu slepici vykašlat “ Přikývla. Rozzářil jsem se. Vždyť to říkám! Inteligentní holka! Jiná by mi začala říkat, abych to ještě zkusil, abychom si to vyříkali, abychom to slepili romantickou dovolenou…
A tahle jednoduše přikývne. Má pravdu. Vykašlu se na Natašu. Seru na tu krávu! Objednal jsem své dokonalé společnici další pití a ona nepoděkovala, jenom se pousmála. Je na to zvyklá. Aby nebyla! Taková kočka! Nejradši bych ji vzal do náruče, odnesl k sobě domů a položil do prázdné manželské postele. Ale věděl jsem, že tohle si k ní dovolit nesmím! Jestli tuhle holku nechci ztratit, musím na ni pomalu. Hezky pomalu. Kdepak nějaký hrrr hrrr! Tohle není slepice! Tohle je vysokoškolačka!
Položil jsem ruku na její drobné prsty, kterými si poklepávala na baru nějakou melodii. Tázavě se na mě podívala. Naklonil jsem se k ní co nejblíž, aby mě nikdo neslyšel.
„Prosím tě, řekni už konečně něco! Promluv, ať slyším tvůj hlas, miláčku!“
Jemně jsem její alabastrovou ruku pohladil. Odtáhla se ode mě a protáhla se jako kočka. A pak konečně promluvila. „Brouku, normálně chodím za tisíc, ale tobě to udělám za pětikilo!“
Povídka je z knihy KDYŽ SE ŽENY DOMLUVÍ, kterou v roce 2005 vydalo nakladatelství Erika.
