Třetí orientace – ano či ne?

Dlouhodobě získávané údaje o sexuální orientaci lidí ukazují na to, že rozlišení mezi lesbismem a bisexualitou je spíše otázka míry než podstaty. Bisexuální ženy mají zkrátka větší míru proměnlivosti nebo nevyhraněnosti, což v podstatě znamená, že milují na člověku jeho (nebo její) osobnost, nikoli pohlaví. Je tedy docela dobře možné, že se stejnou měrou zamilovávají jak do žen, tak do mužů.

septem-orientace-1100x618.jpg

Což však v žádném případě nelze ztotožňovat s nestabilitou v partnerských vztazích. Bisexuání ženy podrobené jistému dlouhodobému výzkumu potvrdily, že jsou ve svém vztahu výhradně monogamní, a to i v případě, že je třeba momentálně fyzicky přitahuje osoba jiného pohlaví, než se kterou jsou v aktuálním svazku. Pro někoho možná překvapující zjištění, pro někoho zcela odpovídající závěr.

Ať tomu chceme nebo nechceme věřit, proměnlivost sexuální orientace je jev mnohem běžnější než její stabilita. Tyto změny nelze připsat ani na konto sociálním nebo vývojovým vlivům. Nemůže za ně tedy ani duševní nezralost či takzvaný strach ze stigmatizace.

článek

Změny u žen jsou vždy spíše reakcemi na jejich měnící se osobní zkušenosti. Velmi často ženy, které se původně označovaly za heterosexuální a u nichž se posléze objevila nová identifikace, udávaly jako důvod své orientace kontakt s muži v posledních dvou letech. Stejné důvody byly platné i pro 2/3 leseb, kdy se začaly hlásit ke skupině bisexuálek. A nakonec i soužití a sexuální zkušenost žen se ženami v posledních dvou letech jejich života bylo důvodem pro původně bisexuální ženy, aby se posléze přihlásily k lesbické identitě. Zajímavé? Možná! Překvapující? Nikoli. Je to spíš logické, že ženy samy označují svou sexuální identitu podle nejvíce odpovídajícího vzorce jejich chování.

A pak je tu ještě další zajímavé zjištění.  Se vzrůstajícím věkem postupně narůstá rozdíl mezi poměrem stejnopohlavního a různopohlavního výběru. Z konkrétní studie skupiny žen vyplynulo, že tyto ženy v mladším věku, to je kolem 20 let, měly při několika po sobě jdoucích vztazích partnery jak opačného, tak stejného pohlaví. Po deseti letech už byla situace jiná, ženy měly monogamní vztahy, ve kterých se usadily a byly to vztahy výhradní, buď se ženou, nebo s mužem.

článek

Ale abychom neustále nepropíraly jen ženy a jejich sexuální specifika, zmíníme také něco o mužích. Vzpomínáte na Spartu? Už ve školních lavicích jsme se všichni dozvídali o tvrdé výchově mužů, bojovníků, kteří byli cvičeni do boje, do válečné vřavy a museli být utužení a zocelení pro boj s nepřítelem. Své tvrdosti a bojovnosti se učili ve spartanském vojsku od svých instruktorů, a jejich vzájemné vazby přirozeně vedly i k vazbám sexuálním. A tyto homosexuální vztahy byly v tehdejší společnosti naprosto tolerovány a dokonce i podporovány. Utužovaly totiž mezi budoucími bojovníky vzájemnou soudržnost. Takže tou dobou prakticky každý muž zahajoval svůj sexuální život s osobou stejného pohlaví, a to mnohem dříve, než byl ve třiceti letech uznán za plnoprávného občana a mohl založit klasicky vypadající rodinu se ženou a zplodit s ní děti.

Takže bisexualitu bychom mohli možná zcela oprávněně nazvat flexibilitou, co myslíte? Nebo máte jiný názor? Napište nám. 

Foto zdroj: profimedia.cz

10.10.2013 12:00| autor: Vanesa Meyer

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist