Připadám si jako nějaká zoufalá puberťačka…

Ahoj, už 9 měsíců se vídám s jedním klukem. Je mi sympatický, velmi mě přitahuje a záleží mi na něm. Minulý rok jsem se rozešla po třech letech s bývalým přítelem, který mi ubližoval. Můj nový kamarád mi nabídl to, co jsem potřebovala a tak jsme vyzkoušeli i nezávazný sex. Zjistila jsem, že tento vztah bohužel neexistuje, vždycky jeden z nich chce po čase víc. Poslední dobou se moc nevídáme, ale stále si trochu udržujeme kontakt. Jsem do něj zamilovaná, ale velmi zmatená. Tvrdí mi, že mě má rád, když jsme sami tak se ke mně chová hezky, je milý a něžný, hladí mě po vlasech, ale nesmím ho líbat – ani při sexu. I ve společnosti se ke mně hlásí a stále mě pozoruje, ale nevyznám se v něm. Neptá se mě třeba jak se mám nebo co dělám, jako bych mu byla ukradená. Nedávno se mě ptal ( protože jsme se dlouho neviděli) zda už někoho mám a jestli někoho hledám. Odpověděla jsem ne a druhý den mi předhazoval jeho kamaráda se kterým se bavím a že mi prý hledá kluka – dost mě to zaskočilo a vytočilo. Stále si pokládám otázku, o co mu jde. Nevím zda jen ze žárlivosti rejpal a nebo zda ho „obtěžuji“ ( i přesto, že se mi ozývá vždy jen on) a chce se mě zbavit, nebo co já vím, co on má v hlavě. Poslední dobou se opravdu dost trápím, protože to je opravdu kluk, o kterého stojím, ale nejsem zase naivní. Mám také strach, že mu jde o sex, který si ale může vyhledat i jinde. Porad mi prosím, jak se mám chovat, připadám si jako nějaká zoufalá puberťačka, která už neví kam nebo mi alespoň napiš, co si o tom myslíš ty a co má znamenat jeho chování. Děkuji za odpověď, Bára