Poznali jsme se na netu…

Dobrý den René. Zajímalo by mě, jak to vidí chlap, když: Poznali jsme se na netu, dosud jsme se nesešli. Já jsem zadaná a mám dvě děti. On je s tím srozuměn. Hned po prvních vzkazech jsem ho o téhle skutečnosti informovala, stejně tak i o tom, že jaksi nikoho nehledám. Píšeme si 1,5 měsíce. Mám akorát zmatek v tom, co on po mě chce. Rozebíráme opravdu různé věci, stejně tak jako sex a naši vzájemnou přitažlivost. Líbí se mi dost. Když ale začnu oponovat, že není jasné, že až se potkáme, tak to bude fungovat. Může se stát, že se v realitě sobě líbit nebudeme. On mi na to napíše, že si je tím jist, že na to mám vzít jed. V podstatě mě ta jeho jistota okolo mé osoby dost vyvádí z míry. Stejně tak, jako když se mi třeba dva dny neozve a pak by se rozkrájel. Někdy je vzkaz strohý a z toho mi napíše, jaká je mezi námi chemie, že by ho zajímalo, čím si zasloužil, že zrovna on je ten, kterému píšu. Nebo třeba že je rád, že mě má. Když jel na dovču, tak jsem mu jen popřála, aby si ji užil. On mi napsal, že to mu jen popřeju dovolenou a nic víc??!!! Trochu jeho postoji nerozumím. Dle něho se prostě musíme sejít, protože on nemůže za to, že ho přitahuju. Nerozumím tomu. On je singl asi rok. Můj vztah je v troskách, ale kvůli dětem ho stále zachovávám. Nevím, jestli mám povolit svoji uzdu kvůli někomu jako je on. Děkuji za názor.