Povinná i nepovinná očkování. Na která máš nárok?

Covid-19 změnil pohled mnoha lidí na očkování samotné, přičemž právě očkování vděčíme za vymizení celé řady smrtelných nemocí, jako je záškrt, spalničky, černý kašel nebo tuberkulóza. V nově vzniklém Československu během první republiky byla velmi vysoká mortalita způsobena těmito nemocemi, většinu obětí tvořily děti. Ne vždy končil průběh nemocí smrtí, některé z nich, jako například dětská obrna, zanechaly trvalé zdravotní následky na tisícovkách lidí, kteří ji prodělali. Tato tragická čísla se povedla snížit teprve ve chvíli, kdy se začalo povinně celoplošně očkovat.₁₀ Ale pro statistiky nemusíme chodit tak daleko do minulosti – podle nedávné studie zveřejněné v časopise Lancet pomohly vakcíny proti SARS-CoV-2 zabránit během jednoho roku celosvětově téměř 20 milionům úmrtí.₁₁

Individuální a kolektivní ochrana

„Je důležité si uvědomit, že očkování nechrání před infekcí pouze jednotlivce, ale funguje také jako kolektivní ochrana. Pokud je totiž většina lidí očkováním chráněna, infekce se nemůže šířit, a proto nejsou ohroženi ani ti, kteří z různých důvodů nemohou být očkováni – například lidé s poruchou imunity, vážně nemocní nebo malé, ještě neočkované děti. Tento stav se označuje jako kolektivní imunita,“ říká praktický lékař MUDr. Michal Lazák. Pro různé infekční nemoci jsou stanoveny různé úrovně dostatečné proočkovanosti, aby se předcházelo šíření nákazy v populaci – obvykle je to 85–95 %.₃ Vysoká míra proočkovanosti ze světa zcela vymýtila některé nemoci – například pravé neštovice v 80. letech 20. století.₇ A na cestě k úplnému vymýcení je díky celosvětovému očkovacímu programu i nebezpečný poliovirus způsobující dětskou obrnu.₄ V tomto ohledu je očkování nenahraditelné a nic se mu v tomhle směru ani nepřibližuje.

Zdroj: Shutterstock

Jaké následky může mít menší proočkovanost?

Celosvětově v posledních letech dochází ke snížení procenta proočkované populace z důvodu odkládání očkování nebo úplného odmítání. V České republice byl první pokles pod doporučenou hranici zaznamenán před sedmi lety a klesající tendence od té doby pokračuje – například v případě spalniček, příušnic a zarděnek, kde se celostátní proočkovanost v posledních letech pohybuje už jen kolem 83 %.₅ Reagovala na to i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ve své zprávě uvádí, že celosvětová proočkovanost trvale klesá a v roce 2021 došlo dokonce k největšímu poklesu za posledních přibližně 30 let. Když budeme mluvit v konkrétních číslech, tak v důsledku toho chybí 25 milionům dětí základní očkování proti životu ohrožujícím nemocem._12a Tento pokles byl způsoben nejen zvýšeným počtem dětí žijících v obtížných podmínkách či ve válkou postižených oblastech, přerušením péče v důsledku pandemie koronaviru, ale také zvýšeným množstvím dezinformací a politizací tématu očkování v souvislosti s covidem._12b

„Rozhodně se nelze domnívat, že by původci těchto závažných onemocnění někam zmizeli a již neexistovali. Jsou stále mezi námi a pouze čekají na dostatečný počet vnímavých jedinců, aby se mohli znovu šířit. Právě tomu nahrává nízká proočkovanost populace,“ varuje MUDr. Lazák. Nebylo by to v tomhle ohledu nic nového, nemusíme chodit hluboko do historie, abychom takový příklad našli. Příkladem z novodobé historie je epidemie záškrtu, která se vyskytla v Rusku v 90. letech minulého století, tedy v době, kdy bylo vymýcení této nebezpečné nemoci v Evropě téměř na dosah. V Rusku nastaly velké politické změny a v důsledku rozpadu Sovětského svazu, velké migrace, nedostatku vakcín a nedůvěry lidí v očkování však proočkovanost klesla natolik, že se záškrt mohl znovu ve velkém šířit.₆ Nízká proočkovanost se projevila také na Ukrajině jen 5 let zpátky. Rozsáhlá epidemie spalniček s více než 100 000 nemocnými a desítkami úmrtí, která proběhla v letech 2017–2019._8a

Zdroj: Shutterstock

Situace se nezlepšila ani v dnešních dnech a s přílivem uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny nyní odborníci poukazují právě na tamní nízkou proočkovanost, zejména proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám nebo zarděnkám._8c V porovnání s Českou republikou je na Ukrajině také mnohem vyšší výskyt tuberkulózy, který je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí evropského regionu._8b

Čtěte také:

• Únava, deprese, bolesti hlavy. Co všechno způsobuje nedostatek hořčíku v těle?
• Co ti chce tělo říct, když tě bolí hlava nebo břicho? Nepodceňuj jeho signály!
• Bolest v krku. Kdy je nutné vyhledat lékaře a kdy stačí bylinky?

Výhody i nevýhody globalizace

Globalizace světa s sebou nese řadu výhod, ale zároveň i nevýhod. Jedna z nich je velmi rychlé šíření nemocí do všech koutů světa i do zcela odlehlých regionů. Neomezené možnosti cestování do exotických zemí i příliv migrantů tak usnadňují nemocem, jež se v naší zemi již léta nevyskytly, aby se znovu objevily a kvůli nízké proočkovanosti se dále šířily. Konkrétním příkladem jsou právě spalničky, které se v České republice znovu objevily před několika lety._8a

Co se očkuje v České republice?

U nás můžeme rozdělit očkování do tří pomyslných skupin, očkování – pravidelné, zvláštní a mimořádné. V případě povinného očkování jsou vakcíny zdarma proti 9 nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae typu B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Plně hrazeno je také pravidelné očkování proti tetanu každých 10–15 let a očkování proti tuberkulóze u dětí z rizikových skupin._1a Kromě toho jsou některým skupinám hrazena i některá nepovinná doporučená očkování, například proti pneumokokovým onemocněním, lidskému papilomaviru (HPV) a chřipce._1b

„Přestože se povinné očkování týká především dětí, řada odborníků doporučuje zvážit očkování proti některým nemocem i v dospělosti. S věkem totiž imunitní systém slábne a ochranný vliv očkování po letech postupně vyprchá. Tím se zvyšuje vnímavost k infekčním nemocem,“ upozorňuje MUDr. Lazák. Avšak žádná ochrana netrvá věčně, je dobré tedy zvážit v dospělosti posilující dávku proti některým nemocem. Onemocnění jako chřipka, tetanus, záškrt nebo černý kašel tak mohou způsobit závažné komplikace i u dospělých – například úmrtnost na záškrt je u osob starších 40 let až 20 %.₉ V současné době se proto doporučuje, aby byla alespoň jednou v dospělosti podána posilovací vakcína proti černému kašli a záškrtu, nejlépe v kombinované vakcíně proti tetanu.

Dobrou zprávou je, že všechny tuzemské zdravotní pojišťovny nabízejí svým pojištěncům na tato nepovinná očkování finanční příspěvek v rámci svých preventivních programů.₂ Veškeré potřebné informace ohledně očkování ti poskytne ošetřující lékař nebo také můžeš zavolat do očkovacího centra. Můžeš se tam obrátit i s dalšími svými dotazy týkající se očkování.

Ke stažení – Očkovací kalendáře₁₃ pro Českou republiku platné v roce 2022:

• pro děti: zde
• pro dospělé: zde

A jak to máš s očkováním ty? Chodíš pravidelně ty i tvé děti, nebo patříš mezi odpůrce? Napiš nám do diskuze, těšíme se na příspěvky. 

text: redakce ve spolupráci s MUDr. Michalem Lazákem, foto-zdroj: shutterstock

Zdroje informací použitých v textu:

1. ČVS ČLS JEP: Úhrada očkování. Nzip.cz. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/439-uhrada-ockovani
2. Příspěvky zdravotních pojišťoven na očkování dospělých. Mediclinic.cz. Dostupné z: https://www.mediclinic.cz/prispevky-zdravotnich-pojistoven-na-ockovani-dospelych
3. SZÚ: Kolektivní imunita. Dostupné z: http://szu.cz/tema/vakciny/kolektivni-imunita
4. SZÚ: Jak fungují vakcíny. Dostupné z: http://szu.cz/uploads/Epidemiologie/Ockovani/WHO_Jak_funguje_imunita.pdf
5. Ministerstvo zdravotnictví ČR: Rizika onemocnění spalničkami a možnosti prevence. Publikováno 8. 4. 2019. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/rizika-onemocneni-spalnickami-a-moznosti prevence_17081_4011_5.html
6. Plesník, V.: Záškrt v Evropě během let 2000–2009. Studijní materiál – speciál, č. 139, 2012. Dostupné z:

https://www.sneh.cz/_soubory/_clanky/69.pdf

7. Petráš, M.: Poučení z historie. 21. 1. 2013. Dostupné z: https://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2013_03.htm
8. ČVS ČLS JEP: Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP (ČVS) k očkování osob (dětí, adolescentů, dospělých), které budou pobývat na území České republiky v důsledku současné krize na Ukrajině. 7. 3. 2022. Dostupné z: https://www.vakcinace.eu/data/files/downloads/doporuceni_cvs_ockovani_uprchlicifinal_7_3_20221.pdf
9. Fabiánová, K. a kol.: Difterie opět aktuální. CEM (SZÚ, Praha) 2017; 26(11-12): 407. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/Zpravy_EM/26_2017/11_12_listopad_prosinec/407_difterie.pdf
10. Petráš, M.: Kolik životů ušetřilo očkování od doby založení První republiky? 7. 10. 2018. Dostupné z: https://www.vakciny.net/umrti-ockovani-Ceska-republika
11. Watson, O. a kol.: Global impact of the first year of COVID-19 vaccination: a mathematical modelling study. Lancet online. Publikováno 23. 6. 2022. Dostupné z: https://www.thelancet.com/action/showPdf?pii=S1473-3099%2822%2900320-6
12. SZÚ: Pandemie covid-19 způsobila největší pokles očkování za poslední tři desetiletí. Oddělení epidemiologie infekčních nemocí. 15. 7. 2022. Dostupné z: http://szu.cz/tema/vakciny/pandemie-covid-19-zpusobila-nejvetsim-pokles-ockovani-za?highlightWords=o%C4%8Dkov%C3%A1n%C3%AD
13. http://www.szu.cz/tema/vakciny/ockovaci-kalendar-v-cr