Porod jako teroristický útok? Každá třetí žena zažívá stejná muka
deprese
Narození miminka je určitě tou nejradostnější životní událostí. Jenže… Ne každá máma se dokáže po porodu radovat. Podle izraelských vědců jedna rodička ze tří zakouší stejné trauma jako po teroristickém útoku.
ano, při porodu musí být žena celkem nahá, ale je rozdíl, jestli má na sobě nemocniční košili po kolena nebo tzv. andělíčka, který končí v půli boků a šňůrky na zavazování chybí, anebo kabátek od pyžama s utrhanými knoflíky, který dosahuje sotva něco pod pas. Byla jsem ve všech třech těchto úborech a jako zdrženlivá žena musím říct, že nahota bylo trauma největší. Bolest zvládne tělo samo vyplavením poporodních hormonů, ale psychika se tak lehce nesrovná. Přála bych si citlivější přístup lékařů, i když jsem si celou dobu říkala, že takových jako já tu mají za rok stovky a neposuzují mě podle krásy, ale podle otevření porodních cest.
mna caka o par dni treti porod a tie prve som si celkom uzila. Hlavne ten zaver, ked vam ukazu to drobne stvorenie stoji za to. Zabudnete na vsetko, tak sa nebojte vopred. Treba sa psychicky pripravit 😉
mám za sebou 2 porody přirozeně bez tlumících prostředků a byly to ty nejkrásnější okamžily na světě, nikdy jsem na sebe nebyla víc hrdá, než když se narodila dcera a pak po 3,5 roku syn, vždy jsme to brala tak, že to k tomu patří a porodu se nevyhnu, myslela jsem na něj v dobrý a vyplatilo se mi to. nebojte se porodu, bolí, to nepopírám, ale pak máte v sobě tolik adrenalinu, že to zapomenete, hlavně se celý těhotenství nestresujte blbými příběhy o porodu. Jinak já u porodu nahá nebyla, měla jsem nemocniční noční košili a aby lékař zjistil, jestli vše je jak má být, tak vás musí vyšetřovat. Porodům zdar a třeba si tím ještě jednou někdy projdu 🙂
nebojte,dá se to přežít,taky to mám dvakrát za sebou….a to mrně vám to vynahradí a brzy zapomenete
moje kamarádka u svého prvního potomka málem nevydržela
srovnávat s porodem, to tady čtu poprvé. S ostatním souhlasím, mám za sebou 2 porody a na ty nepříjemné věci člověk prostě zapomene a je rád, že to „přežil“. Ale chápu, že pro někoho to může být trauma, s kterým se vyrovnává s pomocí psychologů. Jen nemá cenu děsit se předem!
Mě porod za měsíc čeká a už se těším až to bude zamnou:(
v tuto chvíli řeším nějaké psychické problémy, které mě sdírají z kůže a docházím bohužel k tomu, že porody to všechno začalo.
Jednoznačně považuji za stresující faktor i to, že musíte být několik hodin nejen nahá, ale s intimními místy přístupná komukoliv, a kdykoliv.
To je skoro jako když se na vás během války vystřídá x vojáků :-((((