sex-a-vztahy-poradna.jpg

Pomoc! Z džentlmena se stal sobec a manželství je v troskách

manželská krize

„Chlapi jsou sobci“ povzdychla si Linda své kamarádce, když spolu seděly na kus řeči v kavárně. Linda ví, o čem mluví. Jednoho takového má totiž doma. Ale nebylo tomu vždycky tak.

Diskuze

9 komentářů

    judy

    Mám to hodně podobné jako mnohé, vzala jsem si to nejlepší co ze sebe dokázal manžel udělat než získal jistotu. Říkal, že všechno budem dělat společně a ze začátku to tak i bylo, když jeden myl nádobí druhý utíral a podobně. To jsme byli láska nejen pro sebe ale hodně pro okolí, obdivovaná. Když se ke mě choval jako k dámě byla jsem dáma, Když mě zahrnoval pozorností já ho zahrnovala péčí. Postupně jak mizela pozornost mizí i péče. Zůstalo jen to pro veřejnost, doma jen povinnost když už cítí dusno a pak velká sebechvála venku. Ve společnosti totiž používá naučenou pózu, takový veselý a pozorný chlapík ke svému okolí (bohužel poslední dobou už v drtivé míře jen k okolí) já jsem vedle něho neviditelná, nechválím se a nemám pózu jen jasný odraz toho jak se cítím. Občas mu to vrátím a zazářím pro ty kteří mi věnují nějakou galantnost nebo pozornost a vzápětí je doma sex, mám za to, že pro ujištění své pozice alfa samce. Necítím v tom lásku jako dřív a dorazí to sportovním kanálem bezprostředně po, někdy je to i důvod sexu tedy myslím nějaké důležité utkání sportovní ….Jsem více duševní člověk, romantička zřejmě už to neví a proto mi pustí k pečení cukroví vánoční pohodu nějakou tu tvrďárnu, plácne mě po zadku prý z lásky a pustí si v telce Koukalovou jak říká vysoce inteligentní babu a já prý budu hvězda až bude sport ve vaření což dělám ráda z lásky pro druhé tedy teď z povinnosti. Přesto to měla být chvála když se zlobím, že obdivuje sportovce když já nestíhám dříve naší společnou činnost jak sliboval. Taky budu vysoce inteligentní a  místo pečení cukroví, vaření, uklízení, praní a poskakování kolem jeho nálad, půjdu dělat něco co má smysl taky pro mě. Už nebudu čekat na to jestli mi manžel povolí jít na splnění protože je tak pozorný a všiml si že sedím po operaci páteře doma už rok a celý rok se starám o něho, syna a domácnost.Jak řekl zasloužím si jít. Mám přece vycházky. Pozorný!!! …ale mě to vyznělo jako odměna služce. Já už nějakou dobu vzdorovala a vím že to na odměnu nebylo po operaci to moc nešlo a vzhledem k jeho chování se ani nechtělo překonávat se ale já taky na povolení a zdůvodnění povolení nečekala. Jsem taky člověk se svým okolím přátel a ne jenom jeho stín a majetek. A jelikož vidím, že usiluje o to co je pro něj nedosažitelné, vždy u toho nahodí tu svou pózu gantlemana a jeho pomoc kdykoli bude kdo potřebovat je samozřejmá, stanu se i já nedosažitelnou možná mu budu stát za to aby se snažil, nebo prostě využije situace a bude se snažit jinde lehčeji, a nebo to není usilování o někoho ale o vlastní třpit v cizích očích a já budu za nevděčnici když je on tak pozorný ke všem. Ale rozhodně už tuhle falešnou hru hrát nechci. A jestli si to z hlouby srdce nevyříkáme nebo nenavštívíme poradnu vidím to zle. No trošku jsem si tu vylila srdíčko a díky tomu si rovnala myšlenky ale budu ráda za každou radu a postřehy které já nevidím ze svého pohledu. Přeci jen už můžu mít i ponorku. 🙂

    Pavla

    Ahoj,i já mám stejný problém.Mám přítele,se kterým když jsem se seznámila,byla jsem jak v sedmém nebi.Byl tak hodný,milující,chtěl být stále semnou.Do doby než jsme spolu začali bydlet,se zdál jako ideální muž.Bohužel až s časem jsem pochopila jaký je doopravdy.Rozmazlený,sobecký,jedináček.Vždycky musí být vše podle něj,nebo zavolá několikrát denně jeho matka a on poslušně udělá co ona chce.Ted jsem nemocná,sotva si dojdu na wc,sílu udělat si alespoň čaj moc nemám,on se vzbudí a hurá za kamarádama a na kolo,to je nejdůležitější v jeho životě.Přemýšlím co dál,pořád ho miliji,ale vím že se nezmění,a já nejsem ten typ,co sedí a mlčí.Nechci se donekonečna hádat.

    jája

    Chtěla bych se podělit se svými zkušenostmi. vdávala jsem se ve 21 letech. Můj přítel byl moc milý a moc stál o svatbu, i když jsem ještě neměla hotovou VŠ. Když jsme se brali, byla jsem těhotná. Po porodu syna se vše změnilo. manžel začal chodit do hospody, doma mi nepomáhal, býval na mě hrubý. vyhrožoval mi, pokud od něj odejdu, že mi sebere syna. Vydržela jsem to 20 let a mám nervy nadranc. A protože mi nedával peníze, dostala jsem se do dluhů. Syn studuje, občas bere brigády, aby mi ulehčil. Bydlím s ním v podnájmu. jsme na tom dost špatně, ale jsem ráda, že nemusím být s mým bývalým mužem. jen lituji, že jsem neodešla dřív. Možná je na vině to, že mám malé sebevědomí a muž mi ho dokázal srážet ještě víc. Radím
    ženám, které si vzaly sobce- běžte od něj, dokud to jde.

    g
    glady

    věřím, že manželství nebo i partnerství se sobcem je peklo

    l
    lucik21

    Doufám, že se v příteli nezklamu, zatím máme harmonický vztah

    p
    pepina

    Souhlasím s první větou-chlapi jsou sobci-.Bohužel,aniž by si to uvědomovali.Jsou k tomu od dětství většinou tak vedeni.Kluci přece většinou nic nedělají.

Zpět na článek

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist