Partnerovo chování – čas na rozmyšlenou?

Dobrý den, rnmarně přemýšlím nad svým „partnerem“. On byl ještě panic, když jsme se spolu milovali. Prvně uvedu dva fakty:rnZa a)Moc dobře věděl, že nic neberu. Měla jsem k tomu řekneme své důvodu, ale kdyby partner chtěl nebyla bych proti. rnb)Byl důrazně upozorněn, jaký by to mohlo mít následek, pokud chce sex bez ochrany. Na to se vyjádřil, že proti dítěti, které by tím pádem vzniklo by nic neměl. rnTakže jsem si myslela, že je vše v pořádku. Já jsem chtěla dítě, on taky. rnJenže pak se to začalo vše měnit. Začali jsme se hádat kvůli třeba stravě. On si myslel, že se najednou stanu v těhotenství vegankou a začnu jíst soju po tunách a pít ji po galonech. Když jsem ji nebyla celý život. Pak jsem šla na odběr plodové vody a vypadla z něj otázka za všechny prachy: „Tobě vadí lyžařské boty?“ Ne, vůbec mi nevadí. Pokud pominu dva fakty, že mi právě píchali do břicha a v životě jsem na lyžích nestála. No, abych to zkrátilo, skončilo to tím, že začal dělat mrtvého brouka. A já se tedy táži. Tomu jako nedošlo, že když jsem zvyklá na svíčkovou s knedlíky, že mu z ničeho nic klíčky po zbytek svého života jíst nebudu? To si opravdu tak naivně myslel, že mě změní? Většinou si to myslí ženy než muži. A co si myslíš, o chlapovi, který dělá mrtvého brouka ve vztahu ke své těhotné partnerce, když to dítě chtěl? Sama bych ocenila, kdyby mi řekl, že má jinou, že se na dítě ještě necítí, prostě cokoliv… Než tohle. Já pak prostě nevím na čem jsem, nevím, jestli mám čekat na to, jestli se laskavě uráčí. Jestli ukončil vztah nebo to má být jako „čas na rozmyšlenou“. No momentálně se to dostalo na stůl k právníkovi.rnrn