Příběh Saši a Patrika
S Patrikem jsme byli zaběhnutý pár, jak se říká. Poznali jsme se v dobrých i těch méně dobrých chvílích a stále se milovali. Jednoho dne dostal Patrik skvělou pracovní nabídku do zahraničí. Bylo to na tři měsíce a vůbec jsme neváhali, aby ji přijal. Na letišti jsem mu zamávala a přemýšlela, co budu podnikat ve volných chvílích. Těšila jsem se, jak se vrátí zpět, a cítila jsem, že nám odluka lásku ještě víc prohloubí. Oba jsme měli internet, skype i facebookový účet, takže strach, že by nám mohlo být smutno, vůbec nepřišel. Jenže to jsem vůbec netušila, jaká se ze mě díky nemoci stane stíhačka. Zlomila jsem si nohu a vyfasovala neschopenku na šest týdnů, první dny mi přišly fajn. Nemusela jsem vstávat do práce, kamarádky mě chodily navštěvovat, maminka navařila a já vychutnávala sladké nic nedělání. Po týdnu jsem se začala nudit a byla jsem doslova přilepená k facooboku, číhala jsem, kdy se Patrik přihlásí. Sledovala komu kde a co „olajkoval“ a stále víc jsem měla pocit, že mě přehlíží a upřednostňuje jen své kamarádky. Byla jsem podrážděná, nervózní a začínala jsem žárlit. Z počátku se tomu smál, ale když jsem mu udělala scénu přímo v práci, rozčílil se tak, že se mi 14 dní vůbec neozval.
Propadala jsem stále větší žárlivosti a snažila se mu dokonce nabourat do jeho profilu, abych zjistila, jestli mi není nevěrný. Byla jsem jako smyslů zbavená a vůbec se nedokázala ovládat. Patrik mi dal jasně najevo, že pokud se neuklidním, nebudeme spolu komunikovat, protože při tak náročné práci potřebuje klid a ten díky mé hysterii ztrácí. Navíc začal dělat chyby, kterých si všimli také kolegové. Snažila jsem se, ale nic nepomáhalo, stále jsem sledovala jeho profil a také aktivitu, pak jsem mu pokládala nesmyslné otázky, až přetekla jeho trpělivost a zablokoval mne v přátelích. Celý měsíc se mi neozval a já byla zoufalá.
Nakonec mne zpátky do reality postavila kamarádka, která mi vysvětlila, jak se chovám a servítky si opravdu nebrala. Myslela jsem, že mne polituje a utěší, ale ona mi vynadala do žárlivých hysterek. Zcela jasně stála na Patrikově straně a upozornila mě, ať s tím rychle něco udělám, jinak o něj přijdu.
Chvíli mi trvalo, než jsem přiznala, že má pravdu, ale o to usilovněji jsem se snažila vše napravit. Zrušila jsem si účet a vyčistila počítač, když jsem zpětně pročítala, co jsem Patrikovi vyčetla, bylo mi do pláče. Tohle přeci nejsem já, hysterická a hloupá puberťačka! Počkala jsem na vhodnou příležitost a Patrikovi se náležitě omluvila. Naštěstí to vzal s humorem, i když si neodpustil poznámku, že už nikdy žádný společný účet ani profil s žárlivkou sdílet nehodlá. Když se vrátil zpátky domů, tak mi spadl velký kámen ze srdce a já byla zpět v realitě a ne ve virtuálním světě.
Jsem vděčná, že mi dal příležitost, mé šílené chování napravit a já jsem ponaučená do budoucna. Nyní vím zcela jistě, že když odjede, budeme si jen telefonovat, protože přes písmenka, vzniká nejvíce nedorozumění.
Tak co milí čtenáři, stalo se vám někdy, že jste díky sociálním sítím nebo internetu propadli žárlivosti nebo jiné neřesti?
Foto zdroj: profimedia.cz
