Nevím, jak se s tím smířit, je ve mně neskutečná zloba a nenávist…

Ahoj. Potřebovala bych poradit ohledně bývalého vztahu, který mě pořád trápí, a chtěla bych se s tím už vyrovnat, zavřít za tím dveře. V 18 jsem potkala muže o 20 let staršího. Byl galantní, kupoval mi dárečky, květiny. Ale jen dva měsíce. Když sehnal podnájem v mém rodném městě, nastěhovali jsme se tam. Lidé mě před ním varovali, ale já to nechtěla vidět. Už ze začátku mi mělo být divné jeho chování, když jsem se stěhovala. Nadával že mám hromadu věcí, a vůbec mi nepomohl, stěhovat mi pomohl brácha.Nepřímo mi zakazoval se stýkat s našima, a vadilo mu i že si s mamkou píšu sms, tak jsem musela vypínat vyzvánění. Když mi umřel děda, byla jsem nešťastná, a když jsme šli na hřbitov, podle něj ze srandy mi řekl, jestli tam nechci už zůstat navždy. Jako by chtěl abych umřela.Chodila jsem do práce, on měl ob týden volno, ale doma mi s ničím nepomohl, jen měl žvásty že doma mám bordel, což nebyla pravda. Postupně mi snižoval sebevědomí, ale vždy pak donesl kytku, a žehlil si to. Bylo mi divné že moje celá výplata šla na domácnost, já si nesměla koupit ani časopis, ale z jeho výplaty jsem nikdy nic neviděla.On říkal že platí nájem a alimenty na syna. K mému údivu jednoho dne přišel majitel bytu, že už dlužíme za 3 měsíce. Povedlo se mi to urovnat, odstěhovala jsem se k našim, ale druhý den si mě vzal zpátky, že beze mě nemůže žít.Od té doby jsem posílala peníze na nájem sama, ale zanedlouho další průšvih. Ve schránce byl vzkaz od exekutorů. Nechápala jsem to, přítel mi nakecal že jen měsíc nezaplatil alimenty. Ale při úklidu jsem našla papíry od několika společností, že dluží kde může, kolem 200 tisíc. Přítel mi ale akorát vynadal co se mu hrabu ve věcech, a že ať si jdu, ale že je zvědavý kam, naši že jsou šťastní že se mě zbavili.A já tomu uvěřila. Časem jsem zjistila že zatímco jsem v práci, tak chlastá, prázdné lahve byly poschovávané po skříních. A pravé peklo nastalo když jsem přišla o práci kvůli nadbytečnosti. Pořád pil, dvakrát přišel o řidičák, pořád na mě řval, že jsem absolutní nula, a že mu mám být vděčná, že se mnou vůbec je. Za celé čtyři roky se mnou nikam nejel na výlet, nevěnoval se mi ve volném čase, pak se mnou už ani nespal. Nadával mi že spím v nočních košilkách s obrázky, že to je dětinské. Sice jsem měla košilky s medvídky, kočkami atd.,ale byly to normální košilky pro dospělé ženy, ve velkých, dospěláckých velikostech.Flirtoval se sousedkou i přede mnou, pořád chodil s ní a jejím přítelem ven na zahradu, kde si postavili altán. Musel jim o mně něco navykládat, protože se se mnou přestali bavit, hlavně ona. Každý den si chodili na zahradu posedět a chlastat až do noci, ale mě přítel nikdy sebou nevzal, když jsem za nimi jednou přišla,bylo mi řečeno že jsem stíhačka, a co tam vůbec dělám.Jednou jsem byla nemocná, ležela jsem v horečkách, a on když přišel z práce, místo aby mi uvařil čaj, otočil se že jde se sousedy na zahradu, že přece nemůžu po něm chtít aby se mnou byl doma a obskakoval mě. Když u nás byl jeho syn na víkend, uvařila jsem jim oběd. Oni ale že to jíst nebudou, sebrali se, a šli na jídlo do restaurace, a pak ještě do hospody. Když jsem jim volala kde jsou, ani mi nevzali mobil. Do synáčka cpal peníze, kupoval mu i cigarety, a já kolikrát neměla doslova ani na rohlík.Ke svátku, narozkám, k Valentýnu ani k Vánocům jsem od přítele nedostala nikdy nic. Ke konci vztahu když se opil,ničil doma nábytek, rozbil moje nejoblíbenější hrníčky a keramická zvířátka,,několikrát vzal nůž a strašil mě že mě s ním píchne, šel s nožem i na mého zakrslého králíčka. Kvůli jeho blbému pokusu s králíkem od sousedů se tomu mému narodily králíčata. Jednoho celého bílého jsem si chtěla nechat,ale když jsem jednoho dne přijela s našima z nákupu,můj přítel mi s úsměvem oznámil, že vzal králíčky na zahradu, štípal u toho dříví, a na toho mého bílého „nechtěně“spadnul špalek a zabil ho. A poté začali umírat postupně všichni ostatní králíčci, přežili jen dva, které jsem rychle odnesla k rodičům. Když jsem přítele postrašila že vezmu ty mrtvé na veterinu, aby se zjistilo co se stalo, on mi to důrazně zakázal. Jsem přesvědčená že jim dával jed. Osud pak už naštěstí zasáhl, majitel bytu nás vyhodil, protože přítel mu dlužil za další nájmy, a na měsíc jsme se museli odstěhovat k přítelovým rodičům. Naštěstí jsem si rychle našla svůj vlastní podnájem zpátky v mém rodném městě. Přítel mě přemluvil že se chce nastěhovat se mnou, ale po dvou týdnech dalšího pekla jsem už konečně našla sílu, a vyhodila ho. Byla ze mě po psychické stránce troska, ale dostala jsem se z toho, našla jsem si nového přítele, za kterého jsem nyní 2 roky vdaná. Když se můj bývalý dozvěděl že se budu vdávat, snažil se mě dostat zpátky k sobě, naštěstí jsem ho poslala někam. A já, i když už jsem vdaná, dá se říci že šťastně, poslední asi dva měsíce musím myslet na to utrpení s bývalým, je ve mně neskutečná zloba a nenávist. A nevím jak se s tím smířit. Proč mi to dělal? Každý kdo mě zná, i můj manžel, říká, že jsem hrozně hodná žena se smyslem pro rodinu, že je takových dneska málo. Tak proč mě trápil? Omlouvám se za tak dlouhý článek,ale musela jsem ti to všechno napsat, a pokud odpovíš, moc děkuju.

Odpověď

Ahoj,
pokud čteš pravidelně mé odpovědi, tak musíš znát můj názor na partnerství s tak velkým věkovým rozdílem. Někdy se to sice povede, ale ty jsi narazila na super blba a jediné, čeho můžeš litovat, je to, že jsi nejkrásnější léta svého života strávila vedle takového pitomce. Vůbec nad tím nepřemýšlej, udělej za vším tlustou čáru, úplně ho vymaž z hlavy a srdíčka. Děkuj bohu, že jsi našla sílu a vyrazila ho. Pokud jsi šťastně vdaná, tak se musíš odprostit od prožitých myšlenek s ním, protože pokud si to budeš znovu vybavovat, tak je to cesta do blázince. Vůbec nepřemýšlej nad tím, proč tě trápil a přemýšlej nad tím, co hezkého tě v novém vztahu potkalo a ještě potká.

5.10.2016 6:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist