Neteř mi svedla manžela

S Pavlem jsme byli sehraný manželský tým. Poznali jsme se při studiích, ale nebyla to láska na první pohled. Zrovna se rozváděl a bojoval s manželkou o dvě malé děti, to že existuji, zjistil asi po půl roce.

nevera_8-1100x618.jpg

Chodit jsme spolu začali až po roce, za další tři roky jsme se vzali a dohodli se, že děti mít nebudeme. Ani mi to nevadilo, měli jsme spoustu práce, společné koníčky a do toho jsme se snažili podnikat.

Když „malá“ Romanka zazvonila u dveří, byli jsme oba překvapení, neviděli jsme ji víc než deset let a z malé neteře se stala nádherná mladá žena. Uplakaná vstoupila dál a začala vyprávět, jak ji manžel opustil, protože se zamiloval do bývalé lásky. Vůbec nebral ohled na synka, sbalil si věci, řekl, že se o malého postará a v začátcích oběma pomůže. Když se odstěhoval, pochopila, že zůstala sama a vzpomněla si na nás.

článek

Přijali jsme ji s otevřenou náručí a stala se s malým Davidem, součástí naší rodiny. Prožívali jsme společně rozvod, stěhování i další slzy a zklamání. Naštěstí vše probíhalo v klidu a Romana pochopila, že je lepší domluvit se na společné péči. Pomalu začínala opět žít a my jsme je brali úplně všude i na dovolenou.

Přišlo mi to tak nespravedlivé, že jsme s Pavlem šťastní a ona trpí. Pavel už další děti nechtěl, ale když jsem viděla, jak si hraje s malým Davidem, najednou jsem viděla sebe a přišlo mi trošku líto, že jsem jen nevlastní matka. Myšlenky na mateřství jsem rychle zahnala a chválila Pavla, za jeho starostlivou péči. Choval se k oběma opravdu jako táta.

Díky rozvodu Romany, jsem si stále víc uvědomovala, že jsme přišli o veškeré soukromí, pokud se o malého staral jeho táta, tak Romana přespávala u nás, aby to doma na ni znovu „nepadalo“. Neměla jsem to srdce říct ji, že by se měla pomalu postavit na vlastní nohy, protože i my dva máme svůj vlastní život.

článek

O to větší bylo moje překvapení, když jsem se nečekaně vrátila domů a ty dva načapala v posteli. Vůbec jsem se nezmohla na slovo a stála ve dveřích s otevřenou pusou. Najednou do mě vjela šílená zlost a začala jsem na ně křičet, vůbec si nepamatuji, jaké nadávky lítaly vzduchem, ale vím, že jsem chtěla zemřít. Sbalila jsem si tašku a odešla ke kamarádce. Ti dva se ani nepohnuli a Romana se dokonce samolibě usmívala.

Za celý týden se mi ani jeden nesnažil nic vysvětlit, Romana mi pouze poslala zprávu, že se do sebe zamilovali a zůstanou již spolu. Stále tomu nemohu uvěřit a přesto, že uplynuly již dva měsíce, vůbec nic se neděje. Pavel dokonce vinu svaluje na mě a říká, že mám být rozumná a chápat Romanu, v jaké se ocitla situaci. Nemůžeme spolu komunikovat bez toho, abychom se pohádali. Jsem úplně zlomená a vůbec nevím, co mám dělat dál. Jen vím, že jsem přišla nejen o neteř, ale také o svého manžela. Vše začali řešit naši právníci a já jsem se přestěhovala k rodičům, cítím se hrozně a moc bych chtěla, aby se Pavel vrátil ke mně.

Myslíte, že je to možné? Zažili jste někdy podobnou situaci a podařilo se vám manželství zachránit?

Názor redakce: …aneb Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Udělej to, co jsi radila své neteři. Postav se znovu na vlastní nohy a začni žít. Všechno se děje z nějakého důvodu a možná máš potkat někoho úplně jiného.

Foto zdroj: profimedia.cz

30.8.2013 12:00| autor: Klára

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist