Nereagoval na zprávy, ani volání…

Zdravím René, moc prosím o radu. Jsem přes půl roku ve vztahu. Začalo to hodně intenzivně, po měsíci stěhování k němu, za další dva mě požádal o ruku. Poslední dobou se mu ale přestalo dařit v podnikání a to tak, že byl pomalu bez příjmu. Chápu, že to pro něj bylo hodně náročný, byl zvyklej mít dost peněz. Snažila jsem mu pomáhat, být tolerantní. Celé dny mě neobjal, nedal pusu, přestal se mnou spát..Vznikaly nesmyslný hádky. Naposledy jsme se chytli, když mi umřel dědeček, vzalo mě to, a on ten večer plánoval zajít za kamarádem.. objal mě, řekl že ho to mrzí a že můžu jít s nima na pivo, abych přišla na jiný myšlenky, což jsem odmítla a dost se naštvala. Čekala jsem že ho napadne, že ho třeba budu potřebovat. Nakonec jsem se ani nepoznávala. Začala jsem na něj bejt sprostá, málem rozbila dveře..no Itálie. Druhý den mi řekl, že si musím zbalit věci a ať se vrátim zpátky k rodičům, že teď potřebuje čas jen pro sebe. Dokonce mi říkal že on se taky vrací do domku k rodičům, že je to špatné.. Ptala jsem se zda je to konec, prý ne. ptala jsem se, jestli mě miluje a odpoveď jen: jo. 5 dní nereagoval na zprávy, ani volání. Bála jsem se o něj. Tak jsem se k němu rozjela,mám klíče. Samozřejmě žádný stěhování nebylo, prý že ještě počká a co to má být jestli ho kontroluju atd..Nakonec to byl večer o sklence vína a povídání až jsem nakonec zůstala do rána..Ale o nás mluvit nechtěl, řešil jen sebe. Žádná pusa, pohlazení, nic..Prý ať mu dám čas..Nevím jestli je to takovej srab, že mi nechce říct že je konec.. Jsem zmatená, ale pořád ho miluju a doufám že se vrátí. Teď už ho nechám, ale to čekání je hrozný.. Co si o tom myslíš Ty? Má tohle ještě naději?