Někdy bych byla radši tím chlapem!

Ahoj, můj dotaz je jednoduchý: jednou takhle v pátek jsem prožila naprosto typický scénář – potká se on a ona, padnou si do oka, popíjejí, povídají si a tančí až do rána, kdy se ve vší počestnosti rozloučí. Ona mu dá svoje telefonní číslo a on hned, jak dorazí domů odepisuje. První den pár zpráv, poté už ale odepisuje po 24 hodinách, 3. den neodepíše vůbec. Mám přece svou hrdost a absolutně ho neuháním, čekám a čekám, že snad ta proklatá sms přijde. Psali jsme si jen o běžných věcech, jak se máme. Teď co si mám o tomhle všem myslet já? 🙂 Celá noc byla parádní, navzájem jsme si sedli, byli na sebe vlastně přilepení a on naznačoval něco do budoucna a že mě moc rád uvidí. Možná napíše, ale nedělám si naděje. Asi platí pravidlo, že když někdo na toho druhého myslí, tak mu přece napíše? Ta ženská mysl je neskutečná věc aneb někdy bych byla radši tím chlapem! 😉