Femina.cz > sex a vztahy > Nejsem špatná, jsem introvert
Nejsem špatná, jsem introvert
„Proč mlčíš? Ty k tomu nemáš co říct?“ Tyhle věty slyšela introvertní Marie jako dospívající mnohokrát. Vždycky se trochu zastyděla. Ne že by neměla co říct, jenom potřebovala klid, aby si srovnala myšlenky v hlavě. Ráda pracuje samostatně, tehdy mívá nejlepší nápady. Teprve když si všechno připraví, vyrazí se svými názory na veřejnost. Až v dospělosti ale pochopila, že se kvůli tomu nemusí cítit méněcenná.
V kurzu jsou otevření lidé
„V mládí jsem ze sebe měla strašně špatný pocit. Cítila jsem ze všech stran, že jsem nedostatečně výkonná, nejsem tak rychlá jako ostatní. Spolužáci zvládali klidně víc věcí najednou, já jsem se vždycky s bídou soustředila na jednu nebo na dvě, víc věcí mne hrozně rozptylovalo,“ vysvětluje dnes čtyřicetiletá žena. „Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila o, co jde a v čem spočívá můj problém. Nejsem méněcenná, jsem zkrátka introvert.“ Marie dávno věděla, že lidé se dělí na extroverty a introverty, ale co to v praxi znamená, a do které skupiny sama patří, pochopila až mnohem později. Svět je dnes zaměřený na rychlost, soutěživost, elán. Ideálem je udělat všechno hned, rychle a samozřejmě perfektně. Z toho jasně vyplývá, že svět dává přednost extrovertům, tedy lidem otevřeným, milujícím společnost, život, akci a rychle navazujícím kontakty. Introverti, jež se obracejí do sebe, jsou uzavření a rozmýšlí se, než jdou se svou kůží na trh, nejsou příliš v módě.
Nenuťte se do ničeho
„Věděla jsem, že se svou povahou to v práci ani v životě moc daleko nemusím dotáhnout a tak jsem se začala rozhlížet kolem sebe a objevila jsem psycholožku Marti Olsen Laneyovou, jejíž knihy mi otevřely oči. Začala jsem přijímat samu sebe, jaká jsem. Postupně jsem se přestala stresovat v situacích, které mi všední život přinášel, “ říká Marie. Začala si plánovat svůj život tak, aby měla dost času na relaxaci, na dobití baterek. Přestala se nutit do věcí, které jí působily víc stresu než skutečné pohody. „Po práci jsme si s kolegy často chodili někam na chvíli sednout na kávu, pivo nebo víno. Jenže mně se zřídkakdy skutečně chtělo. Obvykle jsem byla z práce unavená a raději bych si večer zalezla s knížkou nebo se koukala na film. Ale šla jsem s nimi jenom kvůli tomu, abych netrhala partu. Dneska vím, že je to nesmysl. Jdu s nimi tak v jednom případě z pěti, ale tehdy, kdy opravdu cítím, že s nimi chci ten večer strávit,“ vysvětluje.
[[related]]
Relaxujte a plánujte si
I v práci si našla svoji parketu. Je přemýšlivá, tvořivá a má dlouhodobé cíle. Zatímco extroverti na poradách chrlí nápady, které do zítřka zapomenou, ona je úspěšně rozvíjí. Dlouho mlčí a pak řekne něco, co opravdu sedí. Je na ni spolehnutí. Když něco slíbí, určitě to splní. Stala se takovým tahounem, který zabere, když jsou ostatní v koncích. „Introverti by si měli uvědomit, že na rozdíl od extrovertů potřebují mnohem větší čas na dobití energie, kterou čerpají ze svého vnitřního světa. Proto by si měli vyhradit čas sami pro sebe na relaxaci podle svého gusta a nenechat se o tyhle chvíle v žádném případě ošidit. Také příliš mnoho podnětů z vnějšku je ubíjí, proto se často večer cítí úplně vyřízení. Měli by si proto plánovat čas s rozumem, není třeba všechno zvládnout během jediného dne. Když o sobě vědí, že dávají přednost hloubce řešení problémů před jejich šířkou, musí se na to soustředit i v práci. Je lepší perfektně zvládnout dvě, tři věci s jistotou, než mít rozdělaných deset a stresovat se, že ani jednu z nich neudělám pořádně,“ líčí své zkušenosti Marie, která už dnes umí se svou introvertní povahou úspěšně pracovat.
Patříte i vy mezi introvertky? Jak se vám žije ve světě extrovertů? Podle výzkumů na jednoho introverta připadají asi tři extroverti…..
Foto zdroj: profimedia.cz