Nechci ho ztratit…

Ahoj, Rada bych se zeptala na názor chlapa. Jsme s přítelem cca 5 měsíců, ze začátku jsme spolu byli spíš volne, nechtěla jsem vztah, pak se to nejak zvrtlo a jsme na vazno. Mezi nama je vše supr, sex, vztah, jde tak jak má být. Věřím mu snad i on me, dělá pro me prvni poslední, jednoduše to cítím jako takovou pozvolnou cestu k tomu ženskému cíli, i když to můj cíl není, i když i on se staví do role nevlastního otce mému synovi a svým způsobem plánuje nasi budoucnost. Jediný problém který vidim je jeho tzn. Kamarádka, co si budem nalhavat ona je do nej udělaná , ženská to pozná, taky mezi nas vrazi semnou klín, té zacatku to bylo o nervy protože na ni ve vsem dál, teď sice také ale je to lepší. Ona je jako ta andělská kamarádka která mu pořád vola, hlavně když je semnou a radi mu pokud možno proti me. On mi o ni neřekl že ji zná pres 20let a v tom že by ji chtěl mu věřím že ne, má mě vazne rád ukazuje mu to pořád svým osobitým stylem:) já bych ale potřebovala, pač už jsem z toho unavená radu, jak a co mam delat abych mu to budto nejak vysvětlila, anebo co by se proti ní dalo dělat, aby se to zase neotocilo proti mě? Ma jo rad jako kamosku hlje jeho nejlepší a já jsem ta co ji chce di života ale jde o to, že cítím že nás obe si nechat nemůže pro klid na všech frontách. Ztratit ho nechci ale pro vlastní pud sebezáchovy toho už kam dost. ultimáta mu ovšem dávat nechci , ty dle mě nejsou fér pro nikoho. Co myslíte? Děkuji Terka