Na veřejnosti jako kamarádi…

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor na tuto situaci. Před pár měsici jsem se seznámila s jedním mužem zcela náhodně, já byla v té době několik měsíců po velice špatném rozchodu a vůči novým vztahům dost skeptická, tak jsem nic sama od sebe neiniciaovala. Začali jsme se tedy vídat a protoze jsme každý z jiného města nebylo to příliš intenzivní. Když jsem chtěla odpověď zda-li je to jen na sex nebo co to mezi námi je, bylo mi řečeno, že kvůli sexu by nejezdil takovou dálku a že vše postupně a necháme tomu volný průběh. Seznámil mě se spoustou lidí a svých přátel a choval se vždy skvěle. I když na můj vkus nevyžadoval tolik fyzického kontakatu jako já a na veřejnosti zcela minimálně, za ruku mě nechytal nikdy, maximálně kolem pasu a to párkrát.Nechteěla jsem nic uspěchat, ale stále se mě lidé okolo ptali, jak to tedy spolu máme a ve většině případů i liděz jeho okolí. Já nechtěla dávat žádně resumé z mé strany a když jsem se ho na to tedy po dvou měsících zeptala, tak mi opět řekl, že tomu necháváme volný průběh a že to není jen na sex, že se s nikym jinym nevida, ale zdalo se mi jako by se bal to nazvat vztahem.Pak jsme se neviděli necelé dva týdny a on mě zase pozval k sobě, choval se jako vzdy, ale na verejnosti jsme opet pusobili spis jako dva kamaradi, ale rikala jsem si, ze to ma takhle nejspis nastavene atd. Pak mi vypravel o svych byvalych vztazich a ze takovy proste je, ptz se nekolikrat spalil a bylo to pro nej emotivni a ze se tedy rozhodl spolehat sam na sebe a budovat karieru a hlavne je cely zivot zvykly zit sam a fungovat samostatne. Vse probehlo v poradku a pak najednou z niceho nic prisel s tim, ze vlastne bude asi lepsi kdyz to skoncime, ptz je to zvlastni a ze nad tim premyslel,kdyz jsme se nevideli. Kdyz jsme spolu je to skvele, ale kdyz nejsem tak mu nechybim, ptz nema v podstate ani kdy a ze se to vlastne deje od te doby, co jsme to nazvali vztahem.Ze v tom neni ta bezhlava zamilovanost,ale ta tam ani byt nemohla ptz jsme to od zacatku brali s rozumem,zvlast kdyz rikal ze vse postupne,tak jsem to brala tak, abychom se ani jeden nespalili,zaroven se zase tak jako kdyby v tom zadne city nebyly nechoval.To proste z cloveka dokazete vycitit, jak to zamysli. Pak zase zacal rikat, ze nevi co ma delat, ptz je mu se mnou fajn a odchazet se mu z toho take nechce, kdyz jsem navrhla ze tomu nebudeme rikat vztah a nechame to takto nezavazne, tak to zase take nechtel, tak jsem z toho nebyla prilis rozumna a rekla jsem, ze to rozetnem. V tu chvili on to opet zacal natahovat, ze to vyresime pozdeji a ze vlastne nevi co chce, tak jsem mu to chtela ulehcit a udelat to hned, to odmitl, ze si to musi nechat projit hlavou, ze byl o necem presvedceny,ale ze kdyz je se mnou, tak to uz zase vidi jinak. Po tomto vsem, kdy jsem cekala teda na nejake objasneni na ktere si vzal cas, ac to mohlo byt vyresene o x hodin drive, uz nerekl ani slovo, jen napsal, ze si prijede pro veci bez jakehokoliv dalsiho vysvetleni, coz me dost nastvalo, ze v podstate zdrha jako male dite, od chlapa ve 30 ti bych přece jen čekala vice…Tak jsem mu veci predala bez jedineho slova do ruky a odesla, on tam stal jako opareny.Tak z toho nejsem prilis rozumna a nevim, co si o tom mam myslet,jednou se preci pro neco rozhodl,tak proc se necha ovlivnit tim, co ja jsem mu rekla a tvdi po celou dobu stale opak,ktere nedavaly prilis smysl.Od te doby se neozval. Dekuji za odpoved