Můj milý deníčku aneb Jak dokonale vyléčit bolavou duši
Zábava
Ordinace psychologů praskají ve švech, internetové poradny se hemží různými dotazy. Ano, je to tak – život v současném světě není jednoduchý. Jak si alespoň trochu uspořádat myšlenky a nezbláznit se? Odborníci radí: Pište si deník!
já osobně si ho nepíšu,ale mám dvě kamarádky,které jo a tvrdí,že jim to pomáhá…prý vztek,problémy…napíšou na papír a ono to prý je pak o něco menší….něco na tom asi bude
Jasne, napiste si denicek, hlavne pokud jste treba absolvovali nejake kurzy tvurciho psani ve skole v ramci vyuky. Az vase poznamky a texty najde nekdo bez smyslu pro literarni text, tak se budete chytat za hlavu, co z vaseho denicku vsechno „vykouzli“. A nemusi to byt zrovna zvedavy partner, staci vlezla radobykamaradka ci znama.
Jestli stale jeste verite denicku, tak si pri tom zaheslovavate alespon pocitac? A ridite se „internetovym“ Plzakem? Mazat, mazat,mazat?
Pokud ne, co vsechno asi budete mit omylem nesmazane a ulozene v pocitaci tak za 5let? Myslite si, ze partnerovi prijde jednou vtipne, az si precte,ze jste se rozmysleli mezi treba 3kandidaty a nektery jiny mel hezci zadek nebo byl lepsi v posteli? Bude mit radost nebo o sobe zacne pochybovat? Opravdu chcete sve napady, sny, ctitele ci pripadne dusevni pochody sverovat denicku? A myslite na pripadne neopravnene a nechtene ctenare?
Já jsem si kdysi taky psala deníček, ale pak jsem nějak přestala.
Sem tam byla snaha,ale nikdy mi to dlouho nevydrželo.Ale určitě to není špatný nápad.
Ja si psala denicek od 15 do 18 let,kazdy den… dneska kdyz si to ctu,tak jsou to hezke vzpominky…akorat se sama divim jak jsem byla divoka… musim davat pozor aby to nenasel muj pritel 🙂