Máme ještě šanci, nebo se mám posunout dál?

Pokračování 4- Ten víkend u mě zůstal od pátku až do pondělí do rána. Jeli jsme spolu ráno do práce a já se cítila moc šťastná. V sobotu jsme byli v zoo i s dcerkou a v neděli jsme spolu byli sami dva. Po společně prožitém víkendu jsme si nadále hodně psali a dokonce mi psal, že mu se mnou bylo krásně a že ho jen trápí, že vždy pokazí milování kvůli své stydlivosti, a že chce , aby se mi to s ním líbilo.. Říkal, že už se na mě zase těší..Mezi psanou konverzací se mě často tázal, zda mi na něm nevadí, že je takový nezkušený moula, že jsem žena na úrovni a on z vesnice , načež jsem ho uklidňovala, že mi to vůbec nevadí, že si ho vážím a nic bych na něm nechtěla měnit..V týdnu za mnou zavítal zase na návštěvu s tím, že mě jen půjde navštívit, pozdravit a že pak mě nechá spát a pojede domů…Přijel a mě s ním bylo opět krásně…Povídali jsme si a já cítila, že nám vzájemně je moc hezky..Čas s ním ubíhal jako voda a já ho nechtěla nechat odejít..Přemlouvat jsem ho ale nemusela. Zůstal a milovali jsme se. Již potřetí a tentokrát až do konce…Nepoužili jsme ochranu a vyvrcholil do mě… Vrtalo mi to trošku hlavou, tak jsem mu řekla, jestli ví, že prášky neberu..On působil malinko rozhozeně, ale byl ke mě i nadále něžný a usnuli jsme u sebe ruku v ruce a další den jsme spolu jeli do práce…V práci mi pak pípla smska a v ní, že na něj dolehla skepse, že jsme vše asi uspěchali a že má ze všeho špatný pocit a že asi není připravený, abych teď byla těhotná. Že prý si myslel, že ano, ale že má strach, že to nezvládne…Že se má starat ještě o mámu a že cítí, že se ženeme do maléru…Byla jsem z toho rozladěná, protože celý měsíc mi píše zprávy o tom, jak by si strašně přál děti i rodinu, mluvil o tom i během našeho prvního milování a teď taková chladná reakce…Navíc pravděpodobnost početí byla tou dobou mizivá…Neměla jsem plodné dny a on to věděl… Chtěl se sejít a řešit to…Učinili jsme tak..Když jsme spolu mluvili, celý se třásl a měl husí kůži..Já plakala, protože mi nebyla ta situace vůbec příjemná, ale navrhla jsem, že i když si nechci rozhodit cyklus, půjdeme raději pro postinor…On šel se mnou a antikoncepci zaplatil.Byl docela pozorný ke mě a citlivý, chtěl si vše vyříkat…Říkal rozumné věci, že se chce na rodinu těšit a naplánovat ji..Tomu jsem rozuměla..Také jsem nechtěla hned s novým vztahem do toho spadnout..Měla jsem pocit, že jsme si vše hezky vyříkali…Když jsem pak jela domů a on se vrátil do práce, psal mi a ujišťoval se, jestli mi po tom prášku není špatně. I mi sliboval, že by za mnou kamkoliv dojel, kdyby mi bylo špatně…Psal mi, že má neskutečný strach ze všeho. Že jsme to uspěchaali a že asi couvá…Od toho dne se vztahy strašně ochladily. Napsal mi, že mu je líto, že jsme na vše tak tlačili, že je zmatený a že bude lepší, když vše budeme brát jen jako kamarádi a že se tak líp poznáme a že budeme uvolněnější…Také, že ho psychicky odrovnává ta platonická kamarádka, co si s ní osm let psal a že na něj útočí a najednou se o něj zajímá…Nevím, co si o tom mám myslet..Od toho dne se naše vztahy ochladily..Viděli jsme se jen jednou-na mé narozeniny, kdy mi nepřinesl ani kytku, protože myslel prý, že se neuvidíme…A to jsme se sebe ani nedotkli..Jen jsme si povídali…Od té doby si jen píšeme, ale on už je chladný…napsal mi, že si myslí, že by nám to do budoucna nefungovalo, že mu se mnou bylo krásně, ale že jsme se chovali jak zamilovaní blázni a že on byl celý život zodpovědný a takhle se nikdy nechoval a že je na sebe naštvaný a že ani jeho mamince se to nelíbilo…že jsme se měli napřed poznávat a ne na to vlítnout…že prý nebyl ve svých 31 letech ani zvyklý večer ulehat s holkou…že má prý binec v hlavě a že potřebuje čas…Co si o tom myslíte, prosím? Je nějaká šance, že bychom to mohli zkusit znova, nebo je vše ztraceno? On napsal, že šance je, ale že bychom měli být kamarádi..Že mu se mnou bylo krásně jako v krásném snu, ale že vystřizlivěl z pobláznění a že je třeba používat rozum…Ty argumenty mi připadají logické a správné, ale moje srdce od začátku něco cítilo a on je teď chladný a já jsem zmatená. Předem děkuji za odpověď…. Dotaz: Máme ještě šanci, nebo se mám posunout dál???