Mám ho moc ráda, ale sebe taky…

Ahoj :). Asi bych chtěla slyšet od nezainteresovane osoby,muze, jak to vidí. Před půl rokem jsem potkala kluka, kde chemie zafungovala brutálně, hned, a u obou. Párkrát jsme se pracovně potkali,ale nic se nedělo. Pak se to zvrtlo, a nějak jsme se zblížili, chemie fungovala pořád akorát jsme si uvědomovali, že myšlenkové, chováním fungujeme hrozně podobné. Ze si imponujeme navzájem, on to vlastně hrozně zdůrazňoval, upozorňoval nato a když jsem měla pocit že o tom jak to říká, jak se ke mě hezky chová, jak si se mnou dlouho povídá, jak to klape v posteli…tak jsem řekla že se mi prostě líbí a že jsem v tom po uši. Nejsem typ,ktery je moc otevřený, při něm to šlo přirozeně, jsem vášnivá a nerada se hraju na něco. No ale po tom vše změnilo spád. Tak jsme byli jakoby kamarádi a jen mluvili. Po několika měsících sme začali oba randit, a věděli sme to o sobě a občas si o tom povídali. Nakonec to skončilo hádkou kterou jsem snad nikdy nezažila, respektive on řval. Já chtěla předejít většímu konfliktu, tak jsem kupodivu zůstala klidná a po jeho vyleve jsem mu nechala čas, samozřejmě po pár dnech už byl u mne a chtěl si to vyříkat. Dlouho to chci ukončit,protoze ve mně visí a já se neumím pohnout dál. Mám ho moc ráda, ale sebe taky. Nepisu, nevolam, tak preventivne zavolá vzdy on. Když mu řeknu že je sobec, začne se zajímat. Řekne že jsem jeho soukromí, že ví že někdo takový existuje a to ho uklidňuje že si někoho může najít. Ze nic mezi námi neřeší. Ze nademnou nepřemýšlí. Pak zavolá že je u mého bytu, bez ohlášení. Nebo že za 2 měsíce půjdeme tam a tam. Když jsem to stopla, začal opět říkat hezke blablabla věci, a vymyslel si hloupost aby mohl prijet a povídat… povídal třeba o tom jak romanticky ve vztahu je. Já mu to věřím,ale taky pořád slyším, jak to nesouvisí se mnou. Tak se jen usmivam, říkám si jestli si vůbec uvědomuje co děláme