Recenze: Jeden den

Z milované, dojemné a výjimečné knížky o lásce vznikl film ne tak výjimečný, ale dojemný, hezký a nenápadně nevšední.

Romantických filmů už byly natočeny tisíce, ale tenhle je jiný než většina, aspoň trochu. Skládá se z okamžiků každodenního života, z dvaceti let prolétnutých na ploše celovečerního filmu, z nichž se vynořuje příběh lásky nenápadně osudové. Příběh vztahu muže, který musel dospět, a ženy, která si musela dovolit být šťastná, a potřebovali toho druhého, aby se jim to povedlo.

Jeden den-film těží z Jednoho dne-knihy, milované a úspěšné, kterou Angličan David Nicholls napsal tak, že do života Dextera a Emmy nakoukává každý rok , vždycky 15. července od roku 1988, kdy se pořádně seznámili (a muchlovali) po promočním večírku na univerzitě v Edinburghu, až po rok 2007, kdy Dexter do Edinburghu na výlet vzal svou dcerku. Díky ní má svou neobvyklou strukturu, řadu malých detailů a dvě postavy, které můžeme milovat, protože jsou tolik jako my a protože zahlédneme, jaké prožívají obavy, touhy, zklamání, ztráty a nálezy.

To všechno ve filmu zůstalo, i když samozřejmě v kondenzované verzi, osekané o spoustu jiných detailů, minipříběhů a zážitků, které Nichollsovy knihy dělají tak čtivé a speciální. Možná proto jenom z filmu nepochopíte, proč je kolem Jednoho dne takový humbuk (jen proč při jeho čtení všichni tak pláčou). Sám o sobě snímek obstojí jako dojemné romantické melodrama o lásce a o životě, jen není tak výjimečné. Ale taky ho můžete brát jako doporučení k četbě, nebo pokud už knihu znáte, jako ilustraci.

Ilustraci pohlednou, nejen díky sympatickému, talentovanému a typově přesnému obsazení Jimem Sturgessem a Američankou Anne Hathaway, které nespravedlivě příliš nacionalističtí britští kritici vyčítají její přízvuk a vůbec její přítomnost. Adaptaci, kterou z knihy umně vytáhl sám Nicholls, se chopila Lone Scherfig, Dánka, která svůj cit pro malé romantické příběhy z Anglie prokázala už ve Škole života. Její rytmus a cit se hodí k nenápadně jinému půvabu příběhu o těch nejpodstatnějších věcech života vyprávěného s lehkostí listování stránkami rodinného fotoalba.


Co se mi líbilo:
obsazení, nejen dvojice hlavních hrdinů
jak se Nichollsovy povedlo zhustit svůj román a jak se Loně Scherfig povedlo ho natočit se švihem a citem
jak se pravý význam příběhu postupně vynořuje
že film nekončí tam, kde by končila řada jiných romantických dojáků
nápad dívat se do života hrdinů takhle „náhodně“ vždy jeden den v roce
emoce, které film umí vyvolat
že i když snímek není tak dobrý jako kniha, což ani nemůže, když to není několikahodinový seriál, je dobrý
přesvědčivé zachycení měnící se doby
kolik se tam vešlo detailů

Co mi vadilo:
to co se stane v roce 2006 (přestože to je i v knize)
scéna s podivnou zábavou Sylviiny rodiny
že hudba Rachel Portman dělá z filmu větší doják, než je třeba

One Day, USA 2011, 107 minut. Režie Lone Scherfig, hrají Anne Hathaway, Jim Sturgess, Rafe Spall, Romola Garai, Patricia Clarkson, Jodie Whittaker, Tom Mison, Ken Stott. Premiéra 6. 10. 2011.

Hodnocení: 75 %

6.10.2011 12:00| autor: Aneta K.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist