Baletčin fotograf a fotografova baletka
V Českém centru Praha se konala vernisáž společné fotografické výstavy dvou umělců – pražského fotografa Petra Našice a Darii Klimentové, primabaleríny Anglického národního baletu. Jejími objekty jsou kolegyně a kolegové tanečníci, fotografuje je na všech svých zastávkách po tanečním světě. Není reportérkou, ale poučeným autorem. Nezaznamenává chybné skoky, nedotočené piruety, nepropnuté špičky ani nečekané pády. I odpočívající baletky na jejích snímcích jsou krásné. On, na rozdíl od Darii, reportérem je a jeho zájem (s prstem) na spoušti směřuje i za oponu. Našicovy snímky prozrazují pochopení i nadhled, s nímž si během své bohaté kariéry zvykl zpodobňovat umělce. Nevidí v nich celebrity, ale lidi z masa a kostí. Společně představí své fotografie v devatenácti městech světa.
Zdroj: archiv redakceKdyž Daria Klimentová poprvé stiskla spoušť svého tehdy ještě docela jednoduchého fotoaparátu, chtěla jen zachytit podobu své čerstvě narozené holčičky. Snímek se ovšem podařil a dokonce zvítězil v soutěži. Tak se primabalerína Anglického národního baletu cílevědomě, jak je jejím zvykem, pustila do objevování další disciplíny – fotografování.
Tanečnice Daria ani v nejútlejším mládí nepoznala neúspěch. Začala sice se sportem, přesněji sportovní gymnastikou, ale „měkké“ kosti, pružné svaly, při vší éterické křehkosti ohebná postava a především zjevný talent a usilovnost nenechaly nikoho na pochybách, že tato dívka se musí věnovat baletu. Odmalička trénovaná přivykala taneční dřině na pražské konzervatoři a okamžitě začala vítězit na mezinárodních soutěžích. Proto ji hned po absolutoriu v roce 1989 čekala česká první scéna: angažmá sólistky v baletu Národního divadla. Po tříleté domácí zkušenosti a vítězstvích v soutěžích v Prétorii, Osace a Kapském Městě přijala nabídku Cape Ballet Company, kde získala angažmá jako první sólistka. Poté tři sezóny působila ve Scottish Ballet Glasgow a nakonec zakotvila v English National Ballet v Londýně. Její angažmá trvá už devátou sezónu. Jako primabalerína této scény premiérově tančí veškerý klasický repertoár a nikdo nepochybuje o tom, že Daria Klimentová patří k absolutní světové baletní špičce. Při náročné profesi, která předpokládá neustrnout ani na okamžik, ale naopak postavení na výsluní dennodenně potvrzovat neúnavnou prací, si nevtíravá, příjemná a slávou nezhýčkaná tanečnice zachovala přirozenost. A především chuť prožívat normální rodinný život a stíhat i jiné jeho stránky než jen pracovní. Bez fotoaparátu ji tedy nepotkáte. „Fotografuji jen to, co zajímá mě. Je to možná trochu sobecký přístup, ale nemám potřebu nikomu nic dokazovat nebo hledat zvláště neobvyklé pohledy,“ říká o svém koníčku Daria. Ví, že tanec je nádhera i dřina, a to, co musí špičkový umělec pro svůj perfektní výkon vytrpět, má zůstat v zákulisí, za oponou, v zrcadle cvičného sálu. „Baletka na snímku musí být dokonalá. Balet je umění a nemám v úmyslu ukazovat jeho nesprávné polohy,“ říká o své snaze zachytit co nejpřesnější provedení tanečních figur.
Petr Našic je už tři roky (občasným) věrným stínem Darii Klimentové. Ke slavné rodačce jej zavedla pracovní náhoda a od té doby mapuje její každodenní život krok za krokem, v Londýně i na cestách. Je s ní, když vaří snídani a pečuje o muže a dceru Sabinu, zachytil ji na nákupech… viděl ji, jak vyčerpaná po premiéře metrem míří domů. Našic ji vidí jako živou, aktivní, nesmírně pracovitou a houževnatou ženu. Obdivuje nekonečnou energii i sílu vůle, s níž se ráno co ráno křehká baletka znovu pouští do tréninku. Nefotografuje ji jenom na jevišti a v zákulisí, nezaznamenává pouze její strhující výkony a permanentní úspěchy.
Pražský fotograf (narozen 1964 v Praze) se po většinu své profesionální dráhy specializuje především na osobnosti divadelního umění a hudby, nevyhýbá se však ani aktuálním sociálním tématům. Pracoval jako divadelní manažer – obor vystudoval na pražské Divadelní fakultě i na stážích v USA, Holandsku či Británii. Uspořádal na dvě desítky výstav, vydal několik knih, je autorem plakátů i bookletů.
Naďa Machková
