Zimní očistná kúra: ano, či ne?

Odborníci na výživu, kteří vycházejí z tradic evropské medicíny, s nimi v mnohém nesouhlasí. Receptem na zachování zdraví je podle nich vyvážený příjem živin v kombinaci s pravidelným životním rytmem a pohybem. Některé z postupů doporučovaných léčiteli včetně očistných kúr považují za nebezpečný extrém. „Nepravidelným stravováním s různými excesy, ať už ve formě hladovění či přejídání, svůj organismus zatěžujeme,“ tvrdí například Tamara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Za zbytečné považuje i různé kúry a půst.

Který z receptů na zdraví je tedy správný?

Zažívání je ovlivněno ročním obdobím

Dvakrát ročně, na jaře a před nadcházející zimou, nastává podle pražského léčitele Romana Kindla čas pozměnit stravovací návyky. Důkladně očistit organismus, protože zažívání nefunguje po celý rok stejným způsobem: „V zimě lépe zpracováváme tučné maso a živočišné tuky. Cukry a škroby naopak tělo nezpracovává, protože slinivka v zimním období neumí vyrábět příslušné enzymy,“ tvrdí Roman Kindl s tím, že na jaře je to právě naopak. Tehdy tělo živočišné tuky zpracovává obtížně nebo vůbec. S příchodem jara se naopak ve slinivce vyrábějí enzymy na štěpení cukrů a ostatních polysacharidů. Ty potřebujeme k trávení ovoce, které dozrává. Zeleninu tělo zpracovává dobře po celý rok.

„Naši předkové tento rytmus znali, a proto drželi v předjaří půst jako přechod na jarní stravu, která znamená více zeleniny a méně tuků, ale více vajec,“ upozorňuje Roman Kindl. Na podzim je pak situace podobná. Proč v těchto zásadách pokračovat? Jednoduše řečeno, při špatném trávení se potrava štěpí jen omezeně. V nestrávené části pak probíhají hnilobné a kvasné procesy a vznikají tím jedy, které je třeba z organismu vyloučit.

„Hlavní roli při podzimní i jarní čisticí kůře by měly hrát byliny,“ vysvětluje Roman Kindl. „Zvyšují výkonnost jater a ledvin, což jsou hlavní čisticí orgány. Byliny s obsahem saponinů (což jsou látky, které mají čisticí účinky, například zvyšují tvorbu moči) by zase měly uvolnit nečistoty z tkání, svaloviny a podkoží.“ Jaké byliny to jsou? Pro játra například jablečník, měsíček nebo třezalka. Ledviny ovlivňují přeslička, vrbovka, plavuň nebo kopřiva, k saponinům se řadí bříza, divizna, podběl nebo petrklíč. Není třeba je nějak složitě shánět, bývají součástí běžně prodávaných bylinných čajů. Podzimní i jarní kúra má trvat šest týdnů.

„Pití čisticích čajů by měl vždy provázet zvýšený příjem tekutin, aby vylučování nečistot z těla bylo snadnější,“ vysvětluje Roman Kindl. A upozorňuje, že těhotné a kojící ženy by si měly takovou kúru rozhodně odpustit. Toxické zplodiny se totiž vylučují z organismu všemi tělními sekrety, močí, potem a také mlékem. Očistná kúra by tak mohla kojence přiotrávit mateřským mlékem.
„Já doporučuji spíš zeleninu, ovoce, čisté vody a ovocné čaje, zeleninové vývary a saláty,“ říká Pavel Suchánek z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Bylinky podle něj mohou zdraví i ohrozit: „Při jejich používání je třeba být velmi opatrný.“

Půst podporuje imunitní systém

Kromě bylin využívá stále více lidí pro očistu těla půst. Dává prý tělu možnost vyloučit nestrávené jídlo. Při půstu navíc odpočívá zažívací trakt. A protože imunitní systém úzce souvisí se zažíváním, podporuje hladovka obranyschopnost organismu. Tato teorie však má také mnoho odpůrců. Zatímco na prospěšnosti jedno- až třídenních půstů se oba tábory více či méně shodují, delší období hladovění podle lékařů zdraví člověka neprospívá. Nebo dokonce škodí. Proti nim stojí lidé, kteří vyzkoušeli, jaké to je být až šedesát dní bez potravy.

Držet půst nemusí znamenat, že zůstanete den dva či déle jen o vodě. Podle některých výkladů se mohou pít například filtrované ovocné či zeleninové šťávy nebo zeleninové vývary. Zcela zakázány jsou nápoje, které mají povzbuzující účinek jako je káva, čaj nebo alkohol. Hladovění pro zdraví má však podle jeho propagátorů různé formy. Pavel Mácha, jeden z nejznámějších guru půstu u nás, je například přesvědčen, že půst, při kterém tělo přijímá jakoukoli potravu, tedy i šťávy z ovoce či zeleniny, není půstem, ale dietou. Na svých webových stránkách uvádí, že to neumožní zažívacímu traktu přejít na jiný způsob trávení, který je pro půst typický. On sám při půstech pije jen destilovanou vodu.

Pro ty, kdo si půst chtějí vyzkoušet poprvé, je dostatek tekutin důležitý. Bez nápojů dochází už po několika dnech k selhání organismu. Týká se to samozřejmě zdravých lidí. Nemocní, především diabetici a epileptici, dále těhotné a kojící ženy nebo děti a staří lidé by si půst ordinovat neměli. I zdraví lidé mohou během hladovění pocítit nevolnost, slabost nebo pokles krevního tlaku. Své zkušenosti má například Tomáš Jelínek z Prahy, který si krátkodobé půsty ordinuje pravidelně: „Mám dost citlivé zažívání a půst čas od času držím, když mi není dobře. Přestože mne při něm bolí hlava a cítím silné výkyvy nálady, zažívání se mi po něm vždy srovnalo.“

Poraďte se s lékařem

V případě, že plánujete půst, který by měl trvat více než tři dny, měli byste jej zkonzultovat se svým lékařem. Je totiž sporné, jestli delší hladovění znamená lepší detoxifikaci organismu. Příliš účinné není ani jako způsob omezení váhy. U takto radikálního snížení energetického příjmu totiž musíte počítat s výrazným jo-jo efektem (znovu nabráním váhy). Zejména pokud se po půstu vrátíte ke starým stravovacím návykům.

Návrat k normálně stravě by měl v každém případě probíhat postupně. Začněte s ovocnými a zeleninovými šťávami, případně se zeleninou vařenou v páře. Maso a obiloviny si dopřejte nejdříve až o den později.

Zdroj: abecedazdravi.cz