Změna je život aneb Z lodiček do holin

Partnerský život je kompromis. Kdo to ví, jako by měl výhru v kapse. Aby to však mohlo fungovat, musí se jednat o kompromis oboustranný a takový, který je v rovnováze. O tom, kolika kompromisů je schopna žena, když jí začnou bít biologické hodiny na poplach, by bylo možné napsat román.

Když je ženě dvacet i dvacet pět a rozpadne se jí vztah, řekne si „čert ho vem“. Když však oslaví třicetiny, v zatáčce už houká vlak. Některou vyděsí představa, že zůstane sama, s prázdnou náručí, že nikdy nebude konejšit pláč svého miminka. Laťka, kterou měla na muže dříve nastavenou, pozvolna klesá. Najednou to nemusí být sportovec každým coulem, nemusí měřit ani metr osmdesát, netřeba ani aby měl akademické vzdělání. Stačí, když to bude „rovnej chlap“, jenž to má v hlavě srovnané, dokáže zabezpečit rodinu a bude ji mít rád. A je pro to schopna udělat všechno. Někdy nejen ten pomyslný obyčejný krok, ale přímo sedmimílový. Například takový, jehož důsledkem je absolutní životní změna.

Jana pracovala v bance. V příjemném prostředí, v neodmyslitelném kostýmku, obklopena pohodlím. V práci i doma. Díky svému slušnému platu si mohla dovolit pohodlně žít. Jediné, co jí scházelo ke štěstí, byl partner. Zatím se v jejím životě mihnuli tři muži. Všichni vzdělaní, ambiciózní, sportovně založení. Chtěli od života hodně. Jak se ukázalo, rozhodně víc, než založit rodinu, drncat kočár a muset se dělit. O čas, o pohodlí i o peníze. Pak se u jejího pultu objevil žadatel o půjčku. Neměl na sobě kalhoty a sako, jak často mladí muži, kteří naproti ní usedali, mívali. Měl kostkovanou košili, přiléhavé manšestráky a u očí vrásky dodávající mu laskavý výraz. Rozhodně to nebyl Janin typ, ale přesto se stal jejím osudovým mužem.

[[related]]

Za necelý rok Jana odešla z banky. Rozhodnuta být namísto v kostýmku a lodičkách šťastná v ošoupaných džínách, pohodlném triku a gumácích a místo uspokojení z vyřizování žádostí klientů mít uspokojení z toho, že se dokáže postarat o hospodářství. Ta Jana, která by ještě před časem mnoho nedala za to, že kůň je druh salámu na tři, kráva že je fialová a dojí kostky másla, začala úplně nový život. Za další rok jí pláč miminka avizoval hlasitým štěkotem chundelatý vlčák, občas vytáhla z kočárku kočku, namísto docházky na manikůru hnojila rajčata a večer, k smrti unavená, si dokonce ulomený nehet neopilovala, ale ukousla. Přesto dokázala být šťastná.

Přistoupit na takto zásadní změnu je skutečně nelehké. To, co se může jevit na začátku jako pohádka, každodenní život dokáže proměnit v detektivku. Sluncem zalitá ohrada plná spokojených zvířat, to je hlavní motiv obrázku pro ty, kteří tento život nežijí. Pro ty ostatní ukrývá na první pohled neviditelné tajemství. Srovnané životní priority, osobní zralost a schopnost již zmíněných kompromisů. To vše by však nebylo možné, kdyby Jana a ženy jí podobné neměly kousek, či spíše pořádný kus štěstí – partnera, který jim dokáže být skutečnou oporou. Takový člověk pak stojí i za změnu obnášející ten nejen pomyslný, ale i opravdový skok z lodiček do holin.

Co vy? Ustáli byste to? Dokázali byste se vzdát pohodlí a luxusu života ve městě a odešli byste na famu?

Foto zdroj: profimedia.cz

12.2.2013 8:00| autor: Eva Brabcová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist