Má tento vztah budoucnost?

Ahoj. Zajima me tvuj nazor na mou situaci. V lete jsem se potkala s kamaradem z detstvi, ktereho jsem nevidela pres deset let. Docela jsme si porozumneli a zacli se stykat. Jenze asi na tretim rande se me zeptal jak to mezi nama je a jestli chci hned lest do vztahu nebo jak.. V tu chvili me jeho otazka hrozne vykolejila a odpovedela jsem mu, ze je mi s nim moc dobre a ze je to mezi nama hezky. Uprimne jsem opravdu v tu chvili nevedela jak jinak reagovat a co rict. Na to on mi odpovedel ze chce vztah, ze o ulety nestoji. Nicmene jsme se dohodli, ze to nechame tak, budem se dal schazet a uvidime. Byli jsme zvykli si kazdy den psat od rana do vecera. A ja zacla pocitovat, ze o neho stojim. Jenze nez jsem mu stacila neco rict, tak mi rekl, ze odjizdi na tyden do zahranici a ze nebudeme v kontaktu. Behem toho tydne jsem trpela jak zvire. Uvedomila jsem si, ze mi moc chybi a ze s nim vlastne chci byt.. Po tydnu se vratil a ja cekala ze hned napise, tak jak jsme se domluvili, jenze asi tri dny se vubec neozval, coz jsem vubec nechapala. Ozvala jsem se az ja s tim, ze mu preju hezky vanoce, odepsal hned. Chvili jsme se bavili a ja dosla az k tomu, ze me mrzi to jak jsem reagovala na jeho otazku ohledne vztahu, ze jsem chtela reagovat jinak, jen ze me v tu dobu proste zaskocil. On se samozrejme ptal jak bych reagovala a ja rekla, ze tak, ze bych mu rekla ze ho mam rada a ze s nim chci byt. Na to mi odpovedel, ze je skoda, ze jsem to nerekla driv, ze uz je zadany.. Coz pro me byla fakt rana, rekl mi ze se to sebehlo moc rychle a ze ja porad nevedela co dal, tak jsem mu poprala stesti a rekla ze me to mrzi.. Dozvedet se to presne na stedrej den moc prijemny nebylo, ale brala jsem to tak ze je to moje chyba.. Pomalu jsem se s tim zacla smirovat, i kdyz to bylo tezky.. Par dni pred silvestrem uz jsem byla skoro v pohode, byla jsem hodne s kamaradama a bylo mi fajn. Jenze pak mi prisla na novy rok sms s pranim, od neho, kde bylo abych se netrapila, ze se brzy uvidime. Moc jsem to nechapala a odpovedela jen ze dekuju a poprala do noveho roku. Od toho dne mi zase zacal kazdy den psat a ja si zacla myslet ze uz tu pritelkyni nema, ale odvahu zeptat se na to jsem nemela, protoze jsem se bala odpovedi. Bavili jsme se zase kazdej den az doslo na tema sex a on pak rekl ze zmenime tema, ze jeho pritelkyne by nebyla nadsena, kdyby se dozvedela o cem si pisem.. Opet me vykolejil.. Reagovala jsem na to jen tak, ze to chapu. A on se najednou rozpovidal o tom, jak je to s ni na nic, ze se malo vidaji, ze ma dite a ze se o ni dovida nepekny veci a podobne.. Rekla jsem jen, ze do toho nechci zasahovat, ze je to jeho vec. Na to on se zeptal jestli bychom se mohli videt, po chvilce vahani jsem nakonec souhlasila. Kdyz jsme se videli, o vsem jsme mluvili a on uznal, ze to byla jeho chyba a ze chce bejt se mnou a ja rekla ze mi ublizil, ale ze bych s nim chtela taky bejt. Den na to mi prisla zprava, ze to s ni ukoncil. Byla jsem stastna, myslela jsem si ze budem spolu, kdyz se s ni kvuli me rozesel a rekl, ze chce bejt se mnou. Kdyz jsme se potom sesli, tak jsme se spolu vyspali, dal si psali a bylo to fajn. Jen jsme se nebavili o tom jestli spolu jsme nebo ne. Po chvili na me ale zacal dost zarlit a privlastnovat si me a zaroven se chovat divne, podle me to bral tak ze me ma jistou a bral me jako samozrejmost. Na jednu stranu me to stvalo, na druhou zase jsem to brala tak, ze o me ma asi vazne zajem. Parkrat mi dokonce v noci volal (alkoholem posilenej) a tvrdil jak me ma rad a jak se mnou chce bejt, jen ze se nechce zklamat. Mozna naivne, jsem to brala tak ze jsme proste spolu, jenom jsme si to nerekli. Jenze jistota je jistota, tak jsem se vcera zeptala jak to mezi nami je a on rekl at to necham tak jak to je, ze prej vim, ze na vztah ted nemame cas a ze mu to vyhovuje tak jak to je (tedy tak, ze se vidime jednou za tyden, vyspime se spolu a on odjede domu). Ze se mi bude venovat az ten cas bude (cas neni prej proto, ze ja dojizdim daleko do skoly a domu chodim na vecer, on pracuje na smeny a navic bydli ve vedlejsi vesnici vzdaleny asi 10km). Zajima me a stojim o nej, tak jsem nakonec souhlasila s tim, ze to tak nechame. Nevim ale, ma tohle vubec nejakou budoucnost? Nechapu, ze mi nejdriv rekne ze stoji o vztah a pak ze zase nema na vztah cas, pri tom si myslim, ze tomu ze se mnou chce bejt muzu verit. Myslis si, ze ma strach ze zklamani a proto se treba jen takhle ‚vymlouva‘? Dekuju za nazor a omlouvam se za slohovku 🙂