Když vám sex nic neříká

Frigidita jako diagnóza?

Chladná jako kámen, i v posteli. To zní stále lépe než slovo s pejorativním přídechem – frigidní. Je možné, že v současném partnerství nemáte na sex vůbec chuť, je možné, že vás váš partner nevzrušoval nikdy, stejně jako je možné, že vám sex vlastně nikdy nic neříkal. Přesto to neznamená, že byste nikdy již neměla pocítit to, co zažívají ostatní ženy. Orgasmus nemá smysl vnímat jako jediný cíl, ke kterému směřujete. Nepociťujete-li při sexu uspokojení, a proto se mu vyhýbáte, stojí za to popřemýšlet nad svými sexuálními zkušenostmi a přístupu k sexu vůbec.

Mnoho žen se svým nezájmem o sex ani netrápí

Celá řada žen pravidelně odmítá sex, nebo jej vnímají jako tu méně příjemnou povinnost, která prostě k partnerským vztahům patří, aniž by jim to v zásadě více vadilo. Existuje ale také mnoho z nich, které se kvůli své sexualitě trápí. Přestože nechuť k sexu může mít také řadu zdravotních příčin jako je například cukrovka, užívání některých léků (barbituráty) anebo nadměrné pití alkoholu, zdaleka nejčastěji bývají příčiny hluboko skryté v naší psychice.

Psychické příčiny bývají nejčastější

Sexuální potíže a pokřivené vnímání vlastní sexuality může pramenit například z nepříjemných zážitků z dětství, odmítavému postoji k sexualitě zaviněnému prudérní, ale také příliš otevřenou výchovou, či špatný vztah se současným partnerem. Přestože se tedy mnoho žen vzdává s tím, že ony „na sex nejsou“, návštěva terapeuta či psychologa by jim mohla pomoci ozřejmit složitější záležitosti jejich psychiky a vyřešit skrytý problém, jehož projevem odmítání sexu může být.

Mít ráda vlastní tělo nemusí být tak snadné

Většina terapií vedených odborníkem vede ženy k pozvolnému návratu k vlastnímu tělu. Mít ráda své tělo totiž není zdaleka pro všechny ženy samozřejmé. Jejich vnímání fyzického těla a jeho potřeb bývá často pokřivené, mnoho z nich si odpírá potěšení i v jiných oblastech, bývají přepracované a příliš sebekritické. V jiných případech budou při partnerském sexu jen obtížně nacházet potěšení, nedokážou-li se vzrušit samy.

Pozvolná cesta k cíli

Na cestě k potěšení ze sexuálního života však nelze nic uspěchat. Proces návratu k vlastnímu tělu a poznávání rozkoší, jaké nabízí, by měl být velmi pozvolný v takovém tempu, jaké ženě vyhovuje. Zdaleka ne vše leží na bedrech psychologovi nebo terapeutovi, ke kterému se vydala. Ona sama by se měla vrátit do počátků svého sexuálního života a uvědomit si, kdy jí představa sexu a erotický zážitek přinášel příjemné pocity.

Návrat k partnerské intimitě

Při terapii vedené s partnerem se žena i muž vrací do období, kdy spolu začínali sexuálně žít. Zprvu však nepřicházejí na řadu ani dotyky a mazlení spíše jako snaha o intimní obnovu vztahu. Ženy vnímají sexualitu jako součást partnerství a blízkosti, kterou si s partnerem vytvářejí. Proto návrat k radosti a potěšení v sexuálním životě začíná podobně jako nevinné chození, které kdysi partneři zažili.

Ženy vnímají sexualitu jinak

Vycházky, kino, divadlo, večeře, svíčky. Zní to banálně, přesto mnoha ženám pomáhá k jejich návratu k plnohodnotnému partnerskému životu právě pocit blízkosti a sdílení zážitků s partnerem. Odtud vede pozvolna cesta ke znovuobjevování svého i partnerova těla. Terapeuti často doporučují sexuální půst, který partnerům poskytne dostatečný čas k přípravě na samotný sexuální styk, do té doby než oba pocítí správný čas. Jakmile žena pozná příčinu svého psychického bloku, mohou s partnerem pracovat na obnovení vztahu, vedle příčiny je tak možné odstranit i negativní následek v podobě nezájmu o sex.