Kde se vzala antikoncepce?
Umíte si představit, že byste žila ve středověku a nemohla si určovat, jak naložíte s vlastním tělem? Ta doba naštěstí už dávno minula a je pouze na každém z nás, jak se rozhodne. Chcete dítě? Jistě, není problém. Nechcete potomka? Nevadí, opravdu ho nemusíte mít. Alespoň ne teď, rodičovství lze odsunout na jinou dobu.
A právě posun času je hlavní výhoda, kterou antikoncepce (někdy se též setkáte s termínem kontracepce) nabízí. Pokud totiž užíváte antikoncepci, po jejím skončení můžete otěhotnět. Rozhodla-li byste se k jiné variantě, sterilizaci – pravda poněkud drsnější metoda – těhotenství by vás pak už nepotkalo.
Trocha historie
Kdysi dávno se objevily první metody ochrany před těhotenstvím. V době kamenné to bylo třeba kojení. Pak se přidala přerušovaná soulož, zaříkávání anebo pesary. Právě ty byly prvním počinem moderní antikoncepce, kterou se jako první vydali Wilde a propagaci se v 19. stoleté věnoval Němec Mensinga. Ten pravý zlom nastal až ve 20. letech minulého století – tehdy vznikly první poradny a ve 30. letech se dokonce jedna objevila také v Praze v Apolinářské ulici.
V poradnách se především hovořilo o kondomech, pesarech, vaginálních pěnotvorných prostředcích, poševních hubkách, tamponech či dočasných sterilizačních zařízeních. Objevilo se také nitroděložní tělísko, které už v roce 1920 vytvořil ze slitiny mědi, niklu a zinku Němec Gräfenberg.
