Jsem poměrně hodně žárlivá…

Dobrý den, René, budu vděčná za jakoukoliv radu. Před měsícem se se mnou přítel po dvou letech a třech měsících rozešel. Důvodů prý bylo více – měl toho plnou hlavu, všeho už bylo hodně, potřebuje vypnout a podle mě ten nejdůležitější – nastoupil na vysokou školu. Také jsem zjistila, že si psával s jistou slečnou z nové třídy..podle jeho slov šlo ale jen o zpestření. Každopádně já jsem poměrně hodně žárlivá a udělala jsem scénu. Přítel to neunesl, rozešel se a nic už nechce vracet zpátky. Já osobně si myslím, že za to můžu i sama, a to proto, že jsem přítelovi neustále podlézala, ujišťovala ho o své lásce a hodně ho i hlídala, psala mu atp. Vše jsem si uvědomila..Je to pro mě neskutečný šok, rok jsme spolu bydleli, s polovinou jeho rodiny si tykám, byli jsme spolu ve Francii, u moře. Sám přítel mi ještě před měsícem tvrdil, jak v nás věří, jak mě miluje, plánovali jsme se přestěhovat do většího města…Vím, že jakýmkoliv dolézáním a prosbami se strašně shazuji a ponižuji, ale on je natolik tvrdohlavý, že i kdyby litoval sebevíc, sám od sebe nenapíše za žádnou cenu. A já cítím, že se raději ponížím, jen ať vím, že jsem do toho dala vše, co jsem mohla. Mohl být unešen novým prostředím, novými lidmi – zlákalo ho to. Já se ale nehodlám vzdát. Nedokážu to vše, co jsme vybudovali zahodit.-natož přenechat to nějaké jiné. To nikdy.. Prosím pomož mi.